Jdi na obsah Jdi na menu
 


A co dál pro duchovní pokrok......

10. 2. 2013

Svaté jméno Pána je po všech stránkách příznivé. Toho, kdo neustále zpívá Hare Krishna, Hare Krishna, Krishna Krishna, Hare Hare / Hare Ráma, Hare Ráma, Ráma Ráma, Hare Hare, nemůže potkat nic nepříznivého. Pouhé zpívání nám zaručí příznivý osud po celý život. Oddaní, kteří šíří svaté jméno prostřednictvím hnutí pro vědomí Krišny, by měli vždy myslet na to, čím byli, než se k hnutí připojili, a čím jsou nyní. Jejich život byl nízký a odporný, neboť jedli maso, opíjeli se, vyhledávali společnost žen a dopouštěli se mnoha hříšných činností, ale nyní dostali příležitost zpívat Haré Krišna mantru. Proto by si měli této příležitosti vážit. Milostí Pána otevíráme mnoho středisek a členové našeho hnutí by měli takového štěstí využít ke zpívání svatého jména Pána a k přímé službě Nejvyšší Osobnosti Božství. Musí mít na paměti rozdíl mezi tím, jak žili dříve a jak žijí nyní, a měli by si dávat velký pozor, aby nepoklesli z nejvznešenější úrovně života - života s vědomím Krišny. Každý Krišnův oddaný by měl mít takové odhodlání. Oddaní se dostali na tuto vznešenou úroveň milostí Krišny a duchovního mistra, a jestliže si uvědomí, jaká je to velká příležitost, a budou se modlit ke Krišnovi, aby znovu nepoklesli, jejich život bude úspěšný. Adžámil získal plné vědomí Krišny a vyrovnal tak všechny dluhy, které se mu nahromadily kvůli hříšným činnostem, a byl odhodlaný pokračovat ve zpívání svatého jména Nárájana: ,,Když budu pokračovat ve zpívání svatého jména Pána, `` myslel si, ,,budu vždy vykonávat největší dobročinné skutky pro dobro všech živých bytostí a budu velice mírumilovný. `` Díky tomu, že byl již očištěn od všech hříšných reakcí, věděl, že Krišna mu dává zevnitř, z jeho srdce, pokyny, aby se stal dobrodincem všech živých bytostí.

Přítel všech bytostí

Pánovi oddaní jsou velice laskaví. Kážou vědomí Krišny pro blaho všech lidí a jsou přátelští ke všem živým bytostem. Nikdo jiný nedokáže být dobrodincem všech ostatních. Například politici vykonávají takzvanou službu svým krajanům, avšak nejsou opravdovými přáteli všech bytostí v celé zemi, neboť se nestarají o zvířata. Dělají tedy rozdíly mezi jedněmi a druhými, zatímco oddaný je přítelem každé živé bytosti, ať je to člověk, zvíře, hmyz nebo rostlina. Oddaný nechce zabít dokonce ani mravence, ale neoddaný bude bez milosti posílat zvířata na jatka a zároveň se prohlašovat za přítele všech. Kršna, Bůh, je nejlepším přítelem každé živé bytosti. Je ke všem stejný. Je přítelem nejen obyvatel Vrndávanu - gópí, Svých rodičů, pasáčků, krav - ale je přítelem každého, protože každý je Jeho nedílnou součástí. Kršna každého nekonečně miluje a Jeho oddaní tuto úžasnou Kršnovu vlastnost zdědí. Proto jsou skutečnými přáteli všech. Karmí, kteří touží po plodech své práce, se dopouštějí kvůli svému požitku hříšných činností, neboť zabíjejí nevinná zvířata a jsou pyšní na své hmotné bohatství. Džňání, kteří hledají vysvobození prostřednictvím poznání Brahmanu, se také zajímají jen sami o sebe, ale bhaktové neboli oddaní se zajímají o dobro všech. Oddaný je obzvláště milostivý k pokleslým duším. Pán Čaitanja Maháprabhu je zosobněním bhakti, láskyplné oddanosti Bohu, a všechny nás učí, jak se stát oddanými. Nazývá se proto patita-p€vana neboli ten, kdo vysvobozuje pokleslé podmíněné duše. Kdokoliv kráčí v Jeho šlépějích, je také patita-p€vana. Adžámil se nyní dostal do téhož rozpoložení, a proto si myslel: ,,Nyní se budu moci stát přítelem všech živých bytostí a budu mírumilovný. `` Takové odhodlání by měli mít všichni oddaní. Krišnův oddaný by se měl vysvobodit ze spárů máji a měl by být také soucitný k ostatním, kteří trpí v jejím zajetí. Činnosti našeho hnutí se zaměřují nejen na vlastní pokrok, ale také na pokrok ostatních. To je dokonalost vědomí Kršny. Ten, kdo se zajímá pouze o vlastní spásu, není tak pokročilý jako ten, kdo je soucitný k druhým a snaží se šířit vědomí Krišny i dále. Takový pokročilý oddaný nikdy nepoklesne, neboť se mu dostává Krišnovy zvláštní ochrany. To je podstatou hnutí pro vědomí Krišny. Každý je hračkou v rukou iluzorní energie a dělá vše podle jejích příkazů. Měli bychom tedy přijmout vědomí Krišny a vysvobodit z tohoto otroctví sebe i ostatní.

Společnost oddaných

Tyto verše jasně vysvětlují, jak se živá bytost stává obětí hmotného podmínění. Iluze vzniká z toho, že se člověk ztotožňuje se svým tělem. Bhagavad-gítá nám proto na samém začátku říká, že nejsme tělo, nýbrž duše uvnitř těla. Tuto skutečnost si můžeme stále uvědomovat pouze tehdy, budeme-li čistě zpívat Kršnovo svaté jméno, Haré Kršna mahá-mantru, a budeme-li se sdružovat s oddanými. To je tajemství úspěchu. Proto stále zdůrazňujeme, že člověk by měl zpívat svaté jméno Pána a měl by se vyhýbat hmotnému znečištění, obzvláště pak chtivým tužbám po nedovoleném pohlavním životě, jedení masa, požívání omamných látek a hazardu. Všichni bychom měli s odhodláním tyto zásady dodržovat a zachránit se tak před utrpením hmotné existence. Ze všeho nejdříve se musíme zbavit tělesného pojetí života. Adžámil se zbavil iluzorního tělesného pojetí tím, že vyslechl rozhovor mezi Višnudúty a Jamadúty. Důkazem této změny je, že hned potom opustil svou ženu a děti a odešel přímo do Hardwaru, aby udělal další pokrok v duchovním životě. Je zde řečeno, že žil ve Višnuově chrámu a vykonával oddanou službu. Naše hnutí pro vědomí Krišny postavilo chrámy na celém světě právě z tohoto důvodu. Nikdo nemusí cestovat do Hardwaru. Každý může odejít do nejbližšího chrámu, zaměstnat se v oddané službě a zcela se ponořit do vědomí Krišny. Tím dosáhne největšího úspěchu svého života. Když někdo uctívá Božstvo Krišny v chrámu, jeho mysl se přirozeně pohrouží do myšlenek na Pána a Jeho podobu. Mezi podobou Pána a Pánem Samotným není žádný rozdíl. Bhakti-jóga je proto nejjednodušším systémem jógy. Jogíni soustředí svou mysl na Nadduši neboli Višnua v srdci, ale stejného výsledku můžeme dosáhnout, pohroužíme-li svou mysl do myšlenek na Božstva v chrámu. V každém chrámu najdeme transcendentální podobu Pána, o které můžeme snadno meditovat. Když se budeme dívat na Pána při obřadu uctívání neboli při árati, když věnujeme své peníze, svůj čas a energii na uctívání Božstev a neustále budeme o Božstvech přemýšlet, stanou se z nás nejvyšší jogíni. Kršna, Nejvyšší Osobnost Božství, v Bhagavad-gítě (6.47) potvrzuje, že je to nejlepší druh jógy:

,,Za nejvyššího ze všech jogínů považuji toho, který je se Mnou nejdůvěrněji spojen, neustále na Mne myslí a oddaně a láskyplně Mi slouží. `` Nejvyšší jogín je tedy ten, kdo ovládá své smysly a jelikož neustále přemýšlí o podobě Pána, zanechal všech materialistických činností.

Zpátky k Bohu

Když Adžámil pevně soustředil svou mysl na podobu Pána, znovu se před ním objevili Višnudútové, kteří ho předtím vysvobodili. Na nějakou dobu od něj odešli, aby mu dali příležitost soustředit se na Pána. Jeho oddanost dosáhla dokonalosti a oni se vrátili, aby ho vzali zpátky k Bohu. Adžámil uviděl, že se pro něj Višnudútové vrátili, a na projev úcty se před nimi poklonil. Nyní byl připraven vrátit se domů, zpátky k Bohu. Opustil proto hmotné tělo a získal své původní, duchovní tělo. V Bhagavad-gítě (4.9) Pán říká:

janma karma ca me divyam
evaˆ yo vetti tattvataha
tyaktva dehaˆ punar janma
naiti mam eti so 'rjuna

,,Kdo zná transcendentální povahu Mého zjevení a Mých činů, když opouští své tělo, nezrodí se znovu v tomto hmotném světě, nýbrž dosáhne Mého věčného sídla, ó Ardžuno. `` Když dosáhneme dokonalosti vědomí Krišny, po opuštění hmotného těla se ihned přemístíme do duchovního světa ve svém původním duchovním těle a staneme se společníky Nejvyšší Osobnosti Božství. Někteří oddaní odejdou na Vaikunthu, aby se stali společníky Pána Višnua, a někteří na Gólóku Vrndávanu, kde budou žít ve společnosti Kršny. Duchovní letadla z duchovních planet, jako bylo například to, které přiletělo pro Adžámila, nás mohou v jediném okamžiku vzít zpátky domů, zpátky k Bohu. Jejich rychlost si nedokážeme ani představit. Duše je jemnější než mysl a každý má zkušenost s tím, jak rychle dokáže mysl cestovat z jednoho místa na druhé. Po opuštění hmotného těla se může dokonalý oddaný během zlomku okamžiku ihned vrátit domů, zpátky k Bohu. Takové dokonalosti mohou dosáhnout pouze oddaní Pána. Dokonce i po dosažení takzvané dokonalosti se mnoho karmích a džňáních znovu vrátí k hmotným činnostem. Mnoho takzvaných svámích a jogínů zanechá hmotných činností a prohlásí je za falešné ( jagan mithy€ ), ale po nějakém čase se k těmto činnostem stejně vrátí. Začnou otevírat nemocnice a školy nebo dělat jiné věci ve prospěch lidstva. Někdy se zapojí do politiky, i když se stále prohlašují za sannjásíny neboli ty, kteří žijí v životním řádu odříkání. Všechny tyto činnosti jsou pouze různé iluzorní aspekty hmotného světa. Jestliže opravdu toužíme po vysvobození, musíme vykonávat oddanou službu, která začíná u ŹravaŠaˆ k…rtanaˆ viŠoƒ: zpívání a naslouchání o slávě Pána. Důkazem je toto hnutí pro vědomí Kršny. V západních zemích bylo mnoho mladých chlapců a dívek zvyklých brát drogy a měli i spoustu jiných zlozvyků, kterých se nedokázali zbavit. Jakmile však přišli do hnutí pro vědomí Kršny, všech špatných návyků zanechali a s velkou vážností se zaměstnali v opěvování slávy Pána. Znamená to, že uvědomování si Kršny je nejlepším způsobem odčinění pro vše, co jsme vykonali v kvalitách vášně a nevědomosti. Šrímad-Bhágavatam (1.2.19) to potvrzuje:

Jedná-li člověk pod vlivem kvalit vášně a nevědomosti, je stále posedlejší chtíčem a chamtivostí. Když se však začne věnovat zpívání a naslouchání o Krišnovi, dojde na úroveň dobra a bude šťastný. S pokrokem v oddané službě všechny jeho pochybnosti zmizí ( bhidyate hŤdaya-granthiŹ chidyante sarva-saˆŹay€ƒ ) a uzel jeho tužeb po plodonosných činnostech je rozťat na kusy. V okamžiku smrti je každý určitě vystrašený a zmatený, neboť jeho tělesné funkce přestávají pracovat. I když člověk po celý svůj život opakoval svaté jméno Pána, v této chvíli možná nebude schopen zřetelně vyslovit Haré Krišna mantru. I přesto však získá všechna požehnání pramenící ze zpívání svatého jména. Proč tedy nezpívat svaté jméno hlasitě a zřetelně, dokud je naše tělo ještě v pořádku? Jestliže tak učiníme, je docela možné, že dokonce i v okamžiku smrti budeme schopni opakovat svaté jméno Pána správně, s láskou a vírou. Závěrem tedy můžeme říci, že ten, kdo neustále zpívá svaté jméno Pána, má zaručeno, že se bezpochyby vrátí zpátky domů, zpátky k Bohu.