Jdi na obsah Jdi na menu
 


Co je nutné k duchovnímu životu

29. 6. 2012

 

30. ledna 1973 hovořil Šríla Prabhupáda v Kalkatě k Bharatovské obchodní komoře, skupině místních obchodníků. ,,Neměli bychom se spokojit jednoduše s tím, že jsme se stali velkými obchodníky. Musíme vědět, jaký bude náš příští život... Když budete rozvíjet toto poznání a zároveň pokračovat se svým zaměstnáním, váš život bude úspěšný. ``

Pane prezidente, dámy a pánové, děkuji vám mnohokrát za vaše laskavé pozvání. Pokusím se vám posloužit, jak nejlépe dovedu.

Dnes budeme hovořit na téma ,,kultura a zaměstnání``. Pod slovem ,,zaměstnání`` chápeme ,,pracovní činnost``. Podle védské kultury existují různé druhy zaměstnání. Jak je řečeno v Bhagavad-gítě (4.13):. Čtyři společenské třídy, založené na lidských vlastnostech a druzích práce, tvoří bráhmani (intelektuálové a učitelé), kšatrijové (vojáci a vůdci státu), vaišjové (zemědělci a obchodníci) a šúdrové (dělníci). Než se zapojíme do nějaké činnosti, musíme vědět, jaké druhy práce existují a co kdo může dělat. Lidé mají různé schopnosti a existují různé typy práce, ale nyní jsme vytvořili společnost, ve které každý dělá všechno. To není příliš vědecké.

Ve společnosti existuje přirozené kulturní rozdělení, stejně jako lidské tělo má přirozeně různé části. Tělo je jeden celek, ale skládá se z různých částí zastávajících určité funkce - jsou to hlava, ruce, žaludek a nohy. To je vědecké. Ve společnosti pak hlavu zastupují bráhmani, ruce zastupují kšatrijové, žaludek zastupují vaišjové a nohy zastupují šúdrové. Tímto vědeckým způsobem je třeba rozdělit zaměstnání.

Hlava je nejdůležitější, protože ostatní části těla - ruce, žaludek a nohy - bez hlavy nemohou pracovat. Když chybí ruce, činnost může přesto pokračovat. Když chybí nohy, činnost může také pokračovat. Ale když chybí hlava - když vám useknou hlavu od těla - pak i když máte ruce, nohy a žaludek, nejsou vám k ničemu.

Hlava se má starat o kulturu. Bez kultury je všechno počínání zdrojem zmatku a chaosu. A to je naše současná situace, kdy žijeme v neuspořádané směsici podnikání všeho druhu. Musí existovat jedna skupina lidí - představitelé hlavy - kteří budou radit ostatním. Těmito rádci jsou inteligentní a kvalifikovaní bráhmani.


,,Mírumilovnost, sebevláda, odříkání, čistota, snášenlivost, poctivost, poznání, moudrost a zbožnost jsou přirozené vlastnosti, jimiž se vyznačuje činnost bráhmanů. `` (Bg. 18.42)

Bráhmani jakožto hlava těla společnosti mají na starosti její kulturní vedení. Kultura znamená znát smysl života. Člověk, který nezná smysl života, je jako loď bez kormidla. V současné době celé společnosti chybí cíl, protože jí chybí hlava. Lidská společnost nyní postrádá skutečné bráhmany, kteří by radili zbývajícím třídám.

Ardžuna je dobrým příkladem toho, jak má člen kšatrijské třídy přijímat rady. Byl vojákem a jeho úkolem bylo bojovat. V bitvě na Kurukšétře vykonával svou práci, ale zároveň přijal radu, kterou mu dávalbrahmaŠya-deva, Pán Krišna.

,,Hluboce se klaním Pánu Krišnovi, který je uctívaným Božstvem všech bráhmanských lidí, příznivcem krav a bráhmanů a dobrodincem celého světa. Znovu a znovu se klaním Osobnosti Božství, která má jména Krišna a Góvinda. `` (Višnu Purána 1.19.65)

V tomto verši se hovoří především o kravách a bráhmanech (go-brahmana ). Proč je na ně kladen takový důraz? Protože společnost bez bráhmanské kultury a ochrany krav není lidská společnost, ale chaotická zvířecí společnost. Žádné zaměstnání v takových podmínkách nebude úspěšné. Své zaměstnání můžete vykonávat dobře jedině ve společnosti s náležitým kulturním systémem.

Pokyny, jak zavést dokonalý kulturní systém, jsou dány ve Šrímad-Bhágavatamu. Na setkání v lese v Naimišáranji, kde se shromáždilo mnoho vzdělaných učenců a bráhmanů, vyzdvihl Šríla Súta Gósvámí, který byl hlavním řečníkem, varnášramský společenský systém  Védská kultura organizuje společnost do čtyř varen (tříd podle zaměstnání) a čtyř ášramů (duchovních stádií života). Jak jsme již uváděli, varny jsoubrahmana,ksatriya,vaisya a sudra. Ášramy jsoubrahmacari asrama (studentský život v celibátu),grihastha-asrama (rodinný život),vanaprastha-asrama (život v ústraní) asannyasa-asrama (život v odříkání). Dokud nezavedme toto varnášramské zřízení, celá společnost bude zmatená.

Cílem varnášrama-dharmy je uspokojit Nejvyššího Pána. Jak je řečeno ve Višnu Puráně (3.8.9):

Podle tohoto verše člověk musí uspokojovat Nejvyššího Pána správným vykonáváním svých předepsaných povinností podle systému varen a ášramů. Ve státě musíte uspokojovat svoji vládu. Pokud tak nečiníte, jste špatní občané a způsobujete zmatek ve společnosti. Podobně když ve vesmírném státě neboli v celém tomto hmotném stvoření nebudete uspokojovat Nejvyššího Pána, vlastníka všeho, povede to ke zmatku. Naše védská kultura učí, že vším, co děláte, musíte uspokojovat Nejvyššího Pána. To je skutečná kultura.

Můžete vykonávat jakékoliv zaměstnání - zaměstnání bráhmana, kšatriji, vaišji nebo šúdry - ale musíte jím uspokojovat Nejvyšší Osobnost Božství. Můžete být obchodníci, podnikatelé, právníci nebo lékaři - na tom nezáleží. Ale chcete-li svým zaměstnáním dosáhnout dokonalosti, musíte se snažit uspokojit Nejvyšší Osobnost Božství. Jinak budete jen ztrácet čas.

V Bhagavad-gítě (3.9) Pán Kršina říká:yajń€rth€tkarmaŠaƒ. Slovoyajńa označuje Višnua neboli Kršnu, Nejvyššího Pána. Musíte pracovat pro Něho. Jinak budete spoutáni reakcemi za své činnosti (anyatraloko'yaˆkarma-bandhanaƒ ). Dokud jste spoutáni karmou, musíte transmigrovat z jednoho těla do druhého.

Lidé v současné době bohužel nevědí, že existuje duše a že tato duše transmigruje z jednoho těla do druhého. Jak je řečeno v Bhagavad-gítě (2.13):,,Když tělo umírá, duše transmigruje do jiného těla. `` Mluvil jsem s velkými vědci a profesory, kteří nevědí, že existuje život po smrti. Nevědí to. Ale podle našich védských informací život po smrti existuje. Transmigraci duše můžeme pozorovat už v tomto životě na běžných věcech: malé dítě brzy dostává tělo chlapce, chlapec pak dostává tělo mladého muže a mladý muž dostává tělo starce. A stejně tak starý muž po zničení svého těla dostane další tělo. Je to zcela přirozené a logické.

Ve skutečnosti máme dvě těla, hrubohmotné a jemnohmotné. Hrubohmotné tělo tvoří naše smysly a tělesné prvky - kosti, krev atd. Když v okamžiku smrti měníme své tělo, současné hrubohmotné tělo je zničené, ale jemnohmotné tělo, tvořené myslí, inteligencí a egem, zničené není. Jemnohmotné tělo nás přenáší do našeho příštího hrubohmotného těla.

Je to stejné jako při spánku. V noci zapomínáme na své hrubohmotné tělo a v činnosti je pouze naše jemnohmotné tělo. Ve snu jsme unešeni z domova, ze své postele, na nějaké jiné místo a na hrubohmotné tělo zcela zapomeneme. Když se vzbudíme, zapomeneme na sen a jsme opět připoutáni k hrubohmotnému tělu. To prožíváme denně.

Jsme tedy pozorovatelé, někdy pozorujeme hrubohmotné a někdy jemnohmotné tělo. Obě těla se mění, ale my jsme pozorovatelé, kteří se nemění - jsme duše uvnitř těl. Měli bychom se proto ptát: ,,Jaké je moje postavení? V noci zapomínám na své hrubohmotné tělo a ve dne zapomínám na jemnohmotné. Jaké je tedy mé skutečné tělo? `` Takové otázky bychom si měli klást.

Můžete dělat svoji práci, stejně jako Ardžuna dělal svoji práci. Byl to bojovník, kšatrija, ale nezapomínal na své duchovní poznání a na Gítu, kterou vyslechl od svého učitele. Pokud však jen obchodujete a nekultivujete svůj duchovní život, pak je vaše zaměstnání zbytečnou ztrátou času (Źramaevahikevalam ).

Hnutí pro vědomí Krišny šíříme proto, aby lidé nezapomínali na svůj kulturní život. Neříkáme, abyste ukončili své zaměstnání a stali se sannjásíny jako jsem já a zřekli se všeho. To neříkáme. Ani Krišna to nechtěl. Kršna nikdy neřekl: ,,Ardžuno, zanech svého bojování. `` Ne, On řekl: ,,Ardžuno, jsi kšatrija. Zdráháš se bojovat a říkáš, jak je to hrozné. Ale to neříkej. Ty musíš bojovat. `` To byl Krišnův pokyn.

Stejně tak my, lidé vědomí si Krišny, radíme každému: ,,Nezanechávejte svého zaměstnání. Pokračujte s ním dál, ale naslouchejte o Kršnovi. `` Čaitanja Maháprabhu to také říkal a citoval ze Šrímad-Bhágavatamu:. Čaitanja Maháprabhu nikdy neříkal: ,,Odejděte ze svého postavení. `` Opustit své postavení není nic těžkého. Ale zůstat na svém místě a rozvíjet přitom duchovní poznání - to je zapotřebí. Zvířata neznají duchovní život. Nemohou rozvíjet duchovní poznání. Jestliže lidé nekultivují duchovní poznání, jsou jako zvířata

Měli bychom si být dobře vědomi své věčné existence. My, duše v těle, jsme věční . Nezemřeme po zničení našich těl. To je kultivace poznání , což znamená dotazování se na vlastní já. První žák Čaitanji Maháprabhua, Sanátana Gósvámí, byl dříve ministrem financí ve vládě Nawaba Husseina Šáha. Pak zanechal služby, šel za Čaitanjou Maháprabhuem a pokorně řekl: ,,Můj Pane, lidé mi říkají paŠita. `` (Jelikož patřil k bráhmanské kastě, lidé ho přirozeně nazývalipaŠita, což znamená ,,učenec``.) ,,Ale já jsem takovýpaŠita, `` řekl, ,,že ani nevím, kdo nebo co jsem. ``

V takové situaci je každý. Můžete být obchodníci nebo cokoliv jiného, ale pokud nevíte, co jste, odkud pocházíte, proč jste vystaveni trýzni přírodních zákonů a kam půjdete v příštím životě - pokud tohle nevíte, pak vše, co děláte, je zbytečné. Jak je řečeno ve Šrímad-Bhágavatamu (1.2.8):

,,Činnosti, které člověk vykonává podle povinností vyplývajících z jeho postavení, jsou pouze zbytečnou prací, pokud v něm neprobudí náklonnost k poselství o Osobnosti Božství. `` Proto vás všechny žádáme: ať vás Kršna přivedl do jakéhokoliv postavení, plňte dobře svoji povinnost, ale zároveň nezapomínejte kultivovat poznání o Kršnovi.

Poznání o Krišnovi znamená vědomí Boha. Musíme vědět, že jsme nedílné části Boha . Jsme věčně nedílné části Krišny neboli Boha, ale nyní bojujeme s myslí a smysly (manaƒa˜h€n…ndriy€ŠiprakŤti-sth€nikarati ). Proč probíhá tento boj o existenci? Všichni bychom se měli ptát na svůj věčný život, který je nad tímto dočasným životem. Řekněme, že v tomto dočasném životě se stanu velkým obchodníkem na dvacet, padesát nebo nanejvýš na sto let. Ale nic nezaručuje, že budu velký obchodník i v příštím životě. Žádná taková záruka neexistuje. Ale o tom my neuvažujeme. Staráme se pouze o svůj současný krátký zlomek života a nestaráme se o svůj věčný život. To je naše chyba.

V tomto životě mohu být velký obchodník, ale v příštím životě se podle své karmy mohu stát něčím jiným. Existuje 8 400 000 životních podob.Jalaj€nava-lak€Šisth€var€laka-viˆŹatiƒ: existuje 900 000 vodních živočišných druhů a 2 000 000 druhů stromů a jiných rostlin. PotomkŤmayorudra-sa‰khyak€ƒpakin€ˆdaŹa-lakanam: existuje 1 100 000 druhů hmyzu a plazů a 1 000 000 druhů ptáků. A konečnětriˆs€l-lak€nipaŹavaƒcatur-lak€nim€nuaƒ: existují 3 000 000 druhů ostatních zvířat a 400 000 lidských druhů. To znamená, že než přijdeme do lidské životní podoby, musíme projít skrze 8 000 000 různých životních druhů.

Prahlád Mahárádž proto říká:

,,Ten, kdo je dostatečně inteligentní, má od samého počátku života, od útlého dětství, využívat lidské tělo k oddané službě. Získat lidské tělo je velice vzácné, a i když je stejně dočasné jako jiná těla, je velice důležité, protože v lidském životě je možné vykonávat oddanou službu. Dokonce i nepatrné množství upřímné oddané služby může živé bytosti přinést úplnou dokonalost. `` (Bhág. 7.6.1) Toto lidské zrození je velice vzácné. Neměli bychom se spokojit jednoduše s tím, že jsme se stali velkými obchodníky. Musíme vědět, jaký bude náš příští život a čím se staneme.

Existují různé druhy lidí. Někteří se nazývají karmí, někteří se nazývají džňání, někteří se nazývají jógíni a další se nazývají bhaktové. Karmí usilují o hmotné štěstí. Chtějí co nejlepší hmotné pohodlí v tomto životě a po smrti chtějí být povýšeni na nebeské planety. Džňání také chtějí štěstí, ale jelikož jsou přesyceni materialistickým životem, chtějí splynout s existencí Brahmanu, s Absolutnem. Jógíni chtějí mít mystické síly. A bhaktové, oddaní, chtějí jednoduše sloužit Pánu. Dokud ale člověk nechápe, kdo Pán je, jak Mu může sloužit? Rozvíjení poznání o Bohu je tedy nejvyšší kulturou.

Existují různé druhy kultury: kultura karmích, kultura džňáních, kultura jógínů a kultura bhaktů. Vlastně všichni tito lidé se nazývají jógíni, pokud upřímně plní svoje povinnosti. Jsou potom známí jako karma-jógíni, džňána-jógíni, dhjána-jógíni a bhakti-jógíni. Ale v Bhagavad-gítě (6.47) Krišna říká:

Kdo je prvotřídní jógí? Krišna odpovídá: ,,Ten, který na Mě neustále myslí. `` To znamená, že člověk vědomý si Krišny je nejlepší jógí. Jak jsme již uvedli, existují různé druhy jógínů (karma-jógí, džňána-jógí, dhjána-jógí a bhakti-jógí), ale nejlepší jógí je ten, který na Kršnu stále v duchu myslí s vírou a láskou. Prvotřídní jógí je ten, který slouží Pánovi.

Žádáme tedy každého, aby se snažil zjistit, kdo je on sám, kdo je Kršna, jaký má ke Kršnovi vztah, jaký je jeho skutečný život a co je cílem jeho života. Dokud nebudeme rozvíjet toto poznání, budeme jen ztrácet čas, ztrácet svou cennou lidskou životní podobu. Každý musí zemřít - to je skutečnost - ale ten, kdo zemře s poznáním těchto věcí, získá velký prospěch. Jeho život bude úspěšný.

Kočka zemře, pes zemře - každý zemře. Ale pokud někdo zemře s poznáním Krišny, jeho smrt bude úspěchem. Jak Krišna říká v Bhagavad-gítě (4.9):

,,Ten, kdo zná vpravdě transcendentální povahu Mého zjevení a Mých činů, se po opuštění svého těla nezrodí znovu v tomto hmotném světě, nýbrž dosáhne Mého věčného sídla, ó Ardžuno. ``

Na všech místech, která navštěvujeme, po celém světě, žádáme pouze o jedno jediné: ,,Prosím, pokuste se pochopit Kršnu. Pak bude váš život úspěšný. `` Nezáleží na tom, co je vaše zaměstnání. Musíte se věnovat nějaké činnosti, abyste mohli žít. Kršna říká:Źar…ra-y€tr€picatenaprasiddhyedakarmaŠaƒ - když přestanete pracovat, naruší vám to život. Člověk musí něco dělat, aby si zajistil živobytí, ale zároveň musí kultivovat poznání, aby dosáhl životní dokonalosti. Dokonalost života je jednoduchá: pokuste se pochopit Kršnu. To se snažíme předkládat celému světu. Není to příliš obtížné. Když budete číst Bhagavad-gítu - takovou, jaká je, pak Krišnu pochopíte. Krišna všechno vysvětluje.

Pro začátečníky Krišna říká: ,,Můj drahý Kauntéjo, jsem chuť vody a jsem svit slunce i měsíce. `` Nikdo nemusí říkat: ,,Já Boha nevidím. `` Bůh je zde - Bůh je chuť vody. Každý pije vodu a vždy, když ji chutná, vnímá Boha. Proč říkáte: ,,Nevidím Boha``? Uvažujte o pokynech Boha, a pak Ho postupně uvidíte. Stačí, když si vzpomenete na tento jednoduchý pokyn z Bhagavad-gíty:raso'hamapsukaunteyaprabh€smiŹaŹi-s™ryayoƒ - ,,Jsem chuť vody; jsem světlo slunce a měsíce. `` Kdo ještě neviděl světlo slunce? Kdo neviděl světlo měsíce? Kdo ještě neochutnal vodu? Proč potom říkáte: ,,Neviděl jsem Boha``? Když budete vykonávat tuto bhakti-jógu, pak jakmile ochutnáte vodu a ucítíte spokojenost, pomyslíte si: ,,Ó, to je Kršna. `` Ihned si vzpomenete na Kršnu. Jakmile uvidíte světlo slunce, vzpomenete si: ,,Ó, to je Kršna. `` Jakmile uvidíte světlo měsíce, vzpomenete si: ,,Ó, to je Kršna. `` AŹabdaƒkhe - jakmile uslyšíte v éteru nějaký zvuk, vzpomenete si: ,,To je Kršna. ``

Takto budete ve svém životě vzpomínat na Kršnu na každém kroku. A když vzpomínáte na Kršnu na každém kroku, stáváte se nejvyšším jógínem. A hlavně zpívánímHareKrishna,HareKrishna,Krishna Krishna,HareHare/HareRama,HareRama,RamaRama,HareHare si kdykoliv snadno vzpomenete na Krišnu. Nemusíte za to platit daně. Nijak to neuškodí vašemu zaměstnání. Co můžete ztratit, když zpíváte Haré Krišna mantru a když vzpomínáte na Krišnu při pití vody? Proč to nezkusíte? To je skutečná kultura a poznání. Když budete kultivovat toto poznání a zároveň pokračovat se svým zaměstnáním, váš život bude úspěšný.

Děkuji vám mnohokrát.