Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dokud budeme provádět jógu kvůli nějakým hmotným ziskům, nebudeme mít klid

  Lidé se hlásí do hodin jógy většinou proto, aby si zlepšili zdraví nebo zhubli. V bohatých státech všichni obvykle jedí více, než je zapotřebí, tloustnou a pak platí neuvěřitelné sumy takzvaným jógovým instruktorům za to, aby mohli zhubnout. Snaží se hubnout pomocí gymnastických cvičení a nechápou, že kdyby jedli jen zeleninu, ovoce a obilí, nikdy by tak neztloustli. Lidé jsou tlustí, protože jsou nenasytní a protože jedí maso. Lidé, kteří se přejídají, trpí cukrovkou, nadváhou, srdečními problémy atd. a ti, kdo jedí příliš málo, trpí tuberkulózou. Je proto důležité omezovat se a omezování v jídle znamená, že jíme jen tolik, kolik je potřeba, abychom udrželi tělo a duši pohromadě. Jestliže jíme více nebo méně než potřebujeme, budeme nemocní.

To je vysvětleno v následujícím verši:


,,Jogínem se nemůže stát ten, kdo se přejídá, ani ten, kdo jí příliš málo, kdo spí více, než je zapotřebí, nebo kdo spí málo, ó Ardžuno.`` (Bg. 6.16)

,,Jen ten, kdo je střídmý v jídle, odpočinku, práci, spánku i bdění, může konáním jógy odstranit všechny své strasti.`` (Bg. 6.17) Neznamená to, že máme hladovět. Své tělo musíme udržovat v pořádku v každém případě, ať již chceme praktikovat cokoliv. Jíst musíme, a podle našich zásad proto jíme jen Krišnovo prasádam. Jestliže můžete sníst bez problémů tři kila jídla denně, klidně tolik jezte, avšak když budete tolik jíst jen z nenasytnosti, budete trpět.

V hnutí pro vědomí Krišny se všem těmto činnostem také věnujeme, ale naše činnosti jsou zduchovnělé. Ukončit hmotnou existenci neznamená vstoupit do ,,prázdna``. Prázdnota je jenom mýtem. V celém stvoření Pána prázdnota neexistuje. Nejsem prázdnota, ale duše. Kdybych byl prázdnota, jak by se moje tělo mohlo vyvíjet? Kde je ta ,,prázdnota``? Když do země zasadíme semínko, vyroste z něj rostlina nebo velký strom. Otec vstříkne semeno do lůna matky a tělo dítěte vyroste podobně jako strom. Kde je prázdnota? Ve čtrnácté kapitole Bhagavad-gíty (14.4) Šrí Krišna říká:

 

,,Ó synu Kuntí, všem životním druhům je umožněno narodit se v této hmotné přírodě a Já jsem otcem dávajícím símě.`` Původně vložil Krišna Své semeno do lůna hmotné přírody a tak vzniklo mnoho živých bytostí. Jak proti tomu může někdo argumentovat? Kdyby bylo původní semeno existence prázdnotou, jak by se mohla vyvinout všechna tato těla?

Nirvána ve skutečnosti znamená nepřijmout další hmotné tělo. Neznamená to, že z tohoto těla chceme udělat prázdnotu. Nirvána znamená anulovat toto hmotné, podmíněné tělo, které je plné utrpení, a proměnit ho v tělo duchovní. Dosáhnout nirvány znamená vstoupit do království Boha, které je popsáno v patnácté kapitole Bhagavad-gíty (15.6):


,,Mé svrchované sídlo není ozářeno ani sluncem, ani měsícem, ani ohněm či elektřinou. Ti, kteří k němu dospěli, se nikdy nevrátí na tento hmotný svět.``

V Pánově stvoření neexistuje žádná prázdnota. Všechny planety v duchovním nebi jsou samovyzařující, stejně jako Slunce. Království Boha je všude, ale všechny planety v duchovním nebi jsou   neboli nejvyšší sídla. Tam, kde je   není třeba svitu slunce a měsíce nebo elektřiny. V tomto vesmíru takové místo nenajdeme. Můžeme po něm cestovat kosmickou lodí, ale nikde nenajdeme místo, na kterém by nesvítilo slunce. Sluneční svit proniká celým vesmírem. Svět, ve kterém nesvítí slunce ani měsíc a není tam potřebná ani elektřina, je za hranicemi hmotného světa. Za hranicemi hmotné přírody je duchovní příroda. Dokonce ani o hmotné přírodě nic nevíme. Nevíme, jak byla původně stvořena. Jak tedy můžeme něco vědět o duchovní přírodě, která je mnohem dále? Musíme se učit od Krišny, který tam žije - jinak zůstaneme v nevědomosti.

Bhagavad-gítá nám poskytuje informace o duchovním světě. Jak můžeme poznat nějaké místo, kam se nejsme schopni dostat? Naše smysly jsou tak nedokonalé; jak můžeme s jejich pomocí získat poznání? Musíme jen naslouchat a takto předávané poznání přijmout. Jak bychom mohli vědět, kdo je naším otcem, kdybychom nepřijali matčina slova? Matka nám řekne: ,,To je tvůj otec,`` a my to musíme přijmout. Kdo je náš otec nezjistíme tak, že se budeme všude ptát. Toto poznání je mimo naše možnosti. Chceme-li se něco dozvědět o duchovní obloze neboli Božím království, musíme naslouchat autoritám Véd, které jsou naší matkou. Védy se nazývají i ,,matka Véda``, neboť poznání, které z nich získáme, je jako poznání od matky. Abychom získali poznání, musíme věřit. Experimentováním pomocí nedokonalých smyslů není možné získat transcendentální poznání.