Jdi na obsah Jdi na menu
 


Každý v tomto světě je služebníkem a nikdo pánem..

24. 10. 2010

Přirozeným postavením živé bytosti je být služebníkem, nikoliv pánem. Můžeme si myslet, že jsme páni, ale ve skutečnosti jsme služebníci. Hospodář si může myslet, že je pánem své ženy a svých dětí, svého domova, obchodu a dalších věcí, ale to všechno je iluze. Ve skutečnosti je služebníkem své ženy, dětí a svého obchodu. Prezident může být pokládán za pána nějaké země, ale ve skutečnosti je jejím služebníkem. Jsme za všech okolností služebníci. Buď sloužíme iluzi, nebo sloužíme Bohu. Zůstaneme-li však služebníky iluze, je náš život ztracený. Každý si samozřejmě myslí, že služebníkem není a že pracuje jen pro sebe. Plody jeho práce jsou pomíjivé a iluzorní a donutí ho stát se služebníkem iluze neboli služebníkem svých vlastních smyslů. Probudí-li však člověk své transcendentální smysly a získá skutečné poznání, stane se služebníkem reality. Když se dostane na úroveň poznání, pochopí, že je za všech okolností služebníkem. Pánem se nikdy nemůže stát, a proto je pro něho lepší, když bude sloužit realitě místo iluzi. Když si to uvědomí, získává skutečné poznání. Mluvíme-li o sannjásínovi, máme tím na mysli někoho, kdo je skutečně na této úrovni. Sannyasa je otázkou realizace a nikoliv sociálního postavení.

Povinností každého je být si vědomý Krišny a začít Mu sloužit. Když to člověk opravdu realizuje, stane se z něho mahátmá, velká duše. V Bhagavad-gítě Krna říká, že když člověk po mnoha zrozeních získá skutečné poznání, ,,odevzdá se jen Mně``. Proč je tomu tak? Vasudeva? sarvam iti. Moudrý člověk realizuje, že ,,Vásudéva (Krna) je všechno``. Krna však říká, že taková velká duše je velice vzácná. Proč? Když inteligentní člověk pochopí, že konečným životním cílem je odevzdat se Krnovi, proč by měl váhat? Proč se neodevzdat okamžitě? Proč čekat tolik životů? Dostane-li se k tomuto bodu a odevzdá se, pak se stává skutečným sannjásínem. Krna nikdy nikoho nenutí, aby se Mu odevzdal. Odevzdanost je výsledkem lásky, transcendentální lásky. Kdyby to bylo z donucení a neexistovala by svoboda, nemohla by existovat ani láska. Milující matka není nucena milovat své dítě a neočekává za to ani žádnou odměnu nebo plat.

Podobně můžeme milovat i Nejvyššího Pána. Můžeme Ho milovat jako svého pána, přítele, dítě nebo manžela. Existuje pět základních ras neboli vztahů, které nás věčně pojí k Bohu. Když jsme skutečně osvobození, můžeme pochopit, jaký je náš vztah k Pánu, jaká je naše rasa. Této úrovni se říká svarupa-siddhi neboli skutečná seberealizace. Každý z nás má nějaký věčný vztah k Bohu - buď je to vztah služebníka a pána, vztah dvou přátel, vztah rodiče a dítěte, vztah manželky a manžela nebo milenky a milence. Tyto vztahy existují věčně. Skutečným cílem duchovní realizace a dokonalostí jógy je znovu probudit své vědomí v jednom z těchto vztahů. V současné době se náš vztah s Nejvyšším Pánem odráží ve zvrácené podobě v hmotném světě. V hmotném světě je vztah mezi pánem a služebníkem založen na penězích nebo násilném vykořisťování. Nejedná se o žádnou službu z lásky. Vztah mezi pánem a služebníkem v hmotném světě trvá jen tak dlouho, dokud pán může sluhovi platit. Když přestane platit, skončí i jejich vztah. V hmotném světě také existuje vztah mezi přáteli, ale jakmile dojde k sebemenšímu nedorozumění, přátelství se rozbije a z přítele se stane nepřítel. Když začne mít syn jiný názor než jeho otec, většinou odejde z domova a jejich vztah zaniká. Totéž se stává i mezi manželem a manželkou - i sebemenší rozdíl v názorech je příčinou rozvodu.

V hmotném světě není žádný vztah skutečný nebo věčný. Měli bychom si stále pamatovat, že tato zdánlivá pouta jsou pouze převráceným odrazem věčného vztahu, který máme s Nejvyšší Osobností Božství. Víme, že odraz nějakého předmětu na skle není skutečností. Může vypadat jako skutečný, ale když se ho dotkneme, uvidíme, že je to jen sklo. Musíme pochopit, že vztahy přítele, rodiče, dítěte, pána, služebníka, manžela, manželky, milence nebo milenky jsou pouhými odrazy vztahů, které můžeme mít k Bohu. Dospějeme-li na tuto úroveň, pak máme dokonalé poznání. Když získáme poznání, začneme chápat, že jsme Kršnovi služebníci a že s Ním máme věčný láskyplný vztah.

Láskyplný vztah není motivovaný odměnou, ale odměna v něm samozřejmě nechybí a je mnohokrát větší, než jakou si za svou službu zasloužíme. Krna při odměňování nezná žádná omezení. Nejlépe to dokládá příběh o Balim Mahárádžovi. Bali Mahárádž byl mocný král, který získal vládu nad mnoha planetami. Obyvatelé nebeských planet prosili Nejvyššího Pána, aby je zachránil, neboť je přemohl démonský král, Bali Mahárádž. Šrí Krna vyslechl jejich prosby a jako bráhmanský chlapec přišel k Balimu Mahárádžovi se slovy: ,,Můj drahý králi, rád bych tě o něco požádal. Jsi velký panovník a proslavil ses svou štědrostí vůči bráhmanům. Obdaroval bys i Mne?``

Bali Mahárádž odpověděl: ,,Dám Ti, co budeš chtít.``

,,Chtěl bych tolik půdy, kolik překročím třemi kroky,`` odpověděl chlapec.

,,To je vše?`` odvětil král. ,,Nač Ti bude takový kousek země?``

,,I když bude malý, bude Mi stačit,`` smál se chlapec.

Bali Mahárádž souhlasil a trpasličí chlapec dvěma kroky překročil celý vesmír. Potom se zeptal Baliho Mahárádže, kam má udělat Svůj třetí krok a Bali Mahárádž, chápaje, že je to Samotný Nejvyšší Pán, který mu prokazuje přízeň, odpověděl: ,,Můj drahý Pane, nyní jsem ztratil všechno. Nemám již nic, ale mám svou hlavu. Udělej laskavě Svůj poslední krok na mou hlavu.``

Bali Mahárádž tak Šrí Kršnu velmi potěšil a Krna se ho zeptal: ,,Co bys chtěl ode Mne ty?``

,,Nic si od Tebe nežádám,`` odpověděl Bali Mahárádž, ,,ale pochopil jsem, že jsi ode mě něco chtěl a nyní jsem Ti všechno dal.``

,,Ano,`` odpověděl Pán, ,,ale i Já pro tebe něco mám. Zůstanu navždy na tvém dvoře jako tvůj služebník.`` Nejvyšší Pán se stal vrátným Baliho Mahárádže a tak se mu odměnil. Nabídneme-li něco Pánu, vrátí se nám to milionkrát, ale nesmíme nic vyžadovat. Bůh pokaždé rád oplatí službu Svému služebníkovi. Kdo chápe, že jeho povinností je sloužit Pánu, má dokonalé poznání a dosáhl dokonalosti jógy.