Krišnovy úžasné činnosti
Krišnovy úžasné činnosti
Můj drahý Krišno, když jsi byl neposlušný, Jašódá vzala provaz, aby Tě svázala, a Tvé neklidné oči se zalily slzami, smývajícími maskaru z Tvých očí. A bál jsi se, přestože Tebe se bojí i zosobněný strach. Tento výjev je pro mne záhadou.
Šrímad-Bhágavatam 1.8.31
V tomto verši jsou popsány další záhadné zábavy Nejvyššího Pána. Již jsme vysvětlili, že Svrchovaný Pán je Svrchovaný za všech okolností. Zde je konkrétní příklad toho, jak se Svrchovaný Pán celého stvoření stává hračkou v rukou Svého čistého oddaného. Čistý oddaný slouží Pánu pouze z nezištné lásky a při vykonávání své oddané služby zapomíná na Jeho skutečné postavení. Nejvyšší Pán přijímá láskyplnou službu Svých oddaných s větším potěšením, když je spontánní a pramení z čistého citu beze známky uctivého zbožňování. Oddaní obvykle uctívají Pána s velkou úctou a respektem, ale Jeho obzvlášť těší, když se oddaný z čisté náklonnosti a lásky pokládá za důležitějšího, než je On Samotný. Takové byly zábavy Pána s oddanými v Jeho původním domově na Gólóce Vrndávaně. Krišnovi přátelé Ho považovali za jednoho z nich. Nepřikládali Mu žádnou důležitost hodnou úcty. Rodiče Pána (všichni čistí oddaní) Ho považovali jen za malé dítě. A Pán přijímá tresty rodičů s větší radostí než modlitby védských hymnů. Stejně tak s větší chutí přijímá výtky Svých snoubenek nežli védské hymny. Během Své přítomnosti v tomto hmotném světě, kdy projevoval Své věčné zábavy z transcendentální říše Gólóky Vrndávany, aby přilákal pozornost lidí, vyjevil Pán Krišna jedinečný obrázek podřízenosti Svojí matce Jašódě. Jednou z přirozených dětských her Pána bylo, že rozbíjel nádoby, v nichž měla matka Jašódá uložené máslo, a rozdával jejich obsah Svým přátelům a všem, kteří se hry zúčastnili, včetně slavných opic z Vrndávanu, které takto využívaly Pánovy štědrosti. Matka Jašódá to viděla a z čisté lásky chtěla své transcendentální dítě naoko potrestat. Vzala provaz a pohrozila Pánu, že Ho sváže, jak se to obvykle dělává. Když Pán viděl provaz v rukách matky Jašódy, sklonil hlavu a rozplakal se jako malé dítě. Slzy Mu tekly po tvářích a smývaly černé líčidlo kolem Jeho nádherných očí. Kuntídéví se klaní tomuto výjevu, neboť dobře ví o Pánově svrchovaném postavení. Pána se často bojí i zosobněný strach, ale On se přesto bál Své matky, která Ho chtěla potrestat. Kuntí si byla vědoma Kršnova vznešeného postavení, zatímco Jašódá nikoliv. Postavení Jašódy je proto vznešenější než postavení Kuntí. Matka Jašódá dostala Pána za své dítě a On jí dal zcela zapomenout na skutečnost, že její dítě je Pán Samotný. S vědomím Pánova vznešeného postavení by se matka Jašódá stěží odvážila Pána trestat. Pán však zařídil, aby zapomněla, protože chtěl před milující Jašódou předvést dokonale dětské gesto. Tato výměna lásky mezi matkou a synem proběhla přirozeně a Kuntí, která na ten výjev vzpomínala, byla zmatená a nemohla jinak, než velebit transcendentální synovskou lásku. Nepřímo tak velebí matku Jašódu za její jedinečnou lásku, kterou ovládla i všemocného Pána jako své milované dítě.
Tato zábava nám ukazuje jinou Kršnovu vznešenou vlastnost - Jeho krásu. Krišna má šest vznešených vlastností: veškeré bohatství, veškerou sílu, veškerou moc, veškeré poznání, veškeré odříkání a veškerou krásu. Krišna je největší z největších a nejmenší z nejmenších (aŠor aŠ…y€n mahato mah…y€n). Kršnovi se klaníme s posvátnou úctou. Nikdo k Němu nepřijde s provazem a neřekne: ,,Krišno, udělal jsi přestupek, a proto Tě svážu.`` Na to má právo jen ten nejlepší oddaný a Krišna si takový vztah přeje.
Kuntídéví si byla vědoma této Krišnovy vznešenosti a neopovažovala se napodobovat postavení matky Jašódy. I když byla Kuntídéví Krišnovou tetou, nemohla jednat s Krišnou jako Jašódámájí, která byla tak pokročilou oddanou, že měla zvláštní výsadu - mohla potrestat Nejvyšší Osobnost Božství. Kuntídéví přemýšlela o tom, jaké měla Jašódámájí štěstí, když mohla pohrozit Nejvyššímu Pánu, kterého se bojí i zosobněný strach (bh…r api yad bibheti). Kdo se nebojí Krišny? Všichni se Ho bojí, ale Krišna se přesto bojí Jašódámájí. To je Jeho nejvyšší vznešenost.
Můžeme dát jiný příklad Krišnovy vznešenosti. Krišna je známý jako Madan-móhan. Madana znamená ,,Amor, bůh lásky``. Bůh lásky okouzlí každého, ale Krišna je Madan-móhan, neboť je tak krásný, že okouzlí dokonce Amora. A přesto Krišnu Samotného okouzlí Šrímatí Rádhárání, která je Madan-móhan-móhiní - ,,Ta, která okouzlí Toho, který dokáže okouzlit boha lásky``. Krišna okouzluje Amora a Rádhárání okouzlí i takto okouzlujícího Krišnu.
To jsou velice vznešené úrovně duchovního chápání ve vědomí Krišny. Nejsou imaginární nebo smyšlené. Jsou skutečné a každý oddaný může Krišnovým zábavám porozumět, a je-li opravdu pokročilý, může se jich také účastnit. Neměli bychom si myslet, že takovou výsadu měla jen matka Jašódá. Každý, kdo Krišnu miluje jako svoje dítě, se může stát Krišnovou matkou, protože matka miluje své dítě ze všeho nejvíce. Dokonce i v hmotném světě nemůžeme nic přirovnat k lásce matky k dítěti, neboť matka miluje svoje dítě a neočekává nic na oplátku. Tento hmotný svět je však tak znečištěný, že i matky si někdy myslí: ,,Až moje dítě vyroste, vydělá peníze a já je pak dostanu.`` Takže i v tomto vztahu již existuje nějaká sobecká myšlenka. V láskyplném vztahu s Krišnou ale žádné takové sobecké pocity nejsou, neboť tato láska je ryzí a bez jakékoliv touhy po hmotném zisku (any€bhil€ミit€-Ź™nyam).
Neměli bychom milovat Krišnu proto, abychom získali něco hmotného. Neměli bychom říkat: ,,Krišno, dej mi můj denní chléb a já Tě pak budu milovat. Krišno, dej mi to či ono a pak Tě budu milovat.`` S Bohem bychom neměli obchodovat, protože Krišna touží po ryzí lásce.
Když Krišna viděl, jak k Němu Jašódá běží a chce Ho svázat, začal se bát a myslel si: ,,Maminka Mě chce svázat.`` Začal plakat a slzy Mu smývaly maskaru z očí. Podíval se na Svoji matku s pocitem viny a s velkou úctou řekl: ,,Ano, maminko, zlobil jsem. Odpusť Mi, prosím.`` Potom provinile sklonil hlavu. Kuntídéví tento výjev velice oceňuje, neboť ukazuje další z Krišnových dokonalostí. I když je Nejvyšší Osobností Božství, nechá se ovládat matkou Jašódou. V Bhagavad-gítě (7.7) Pán říká: mattaテ parataraネ n€nyat kińcid asti dhanańjaya. ,,Drahý Ardžuno, nic vyššího nade Mne není.`` A přesto se tento Nejvyšší Pán, kterého nikdo nepřevýší, skloní před matkou Jašódou a přizná: ,,Moje drahá maminko, zlobil jsem.``
Když matka Jašódá viděla, jak se jí Krišna bojí, znepokojilo ji to. Ve skutečnosti vlastně nechtěla, aby Kršna trpěl. V Indii je stále ještě zvykem přivazovat příliš zlobivé děti, a proto matka Jašódá tímto způsobem Krišnu potrestala.
Tohoto výjevu si velice váží čistí oddaní, neboť dokazuje velikost Nejvyššího Pána, který se chová jako dokonalé dítě. Když si Krišna hraje jako dítě, hraje si dokonale, když hraje úlohu manžela šestnácti tisíc manželek, hraje ji také dokonale, když hraje milence gópí, dělá to dokonale a stejně dokonale hraje i přítele pasáčků.
Pasáčci krav zcela závisí na Krišnovi. Jednou si chtěli natrhat ovoce v palmovém lese, kde žil démon Gardabhásura, který nikomu nedovolil do lesa ani vkročit. Pasáčci proto řekli Krišnovi: ,,Krišno, chtěli bychom ochutnat to ovoce. Můžeš to zařídit?`` Krišna okamžitě souhlasil a spolu s Balarámem se vydali do lesa, kde žil Gardabhásura spolu s ostatními démony, kteří měli všichni podobu oslů. Když chtěli démoni Krišnu a Balaráma kopnout svýma zadníma nohama, Balarám jednoho chytil za nohy, vyhodil ho do koruny stromu a démon zemřel. Krišna s Balarámem potom stejným způsobem zabili všechny ostatní démony a pasáčci jim za to byli velice vděčni.
Jindy se pasáčci ocitli uprostřed požáru. Neznali nikoho než Krišnu, a hned Ho proto prosili o pomoc. Krišna v mžiku spolkl celý požár. Chlapce se snažilo napadnout mnoho démonů, a když se každý den vraceli domů, říkali svým maminkám: ,,Maminko, Kršna je tak úžasný,`` a vyprávěli, co se ten den přihodilo. A maminky jim říkaly: ,,Ano, Krišna je úžasný.`` Ony ani chlapci nevěděli, že Krišna je Bůh, Nejvyšší Osoba. Věděli pouze, že Kršna je úžasný, nic jiného. A čím více se dozvídali o Krišnových úžasných činnostech, tím více vzrůstala jejich láska. Mysleli si: ,,Možná je to nějaký polobůh.`` Když si Krišnův otec, Nanda Mahárádž, povídal se svými přáteli, vždy mu říkali: ,,Nando Mahárádži, tvůj Krišna je úžasný.`` A Nanda Mahárádž odpověděl: ,,Ano, opravdu. Možná je to nějaký polobůh.`` A ani to nebylo jisté - ,,možná``.
Obyvatelé Vrndávanu se nestarají o to, kdo je Bůh a kdo není. Milují Krišnu a to je všechno. Ti, kteří chtějí nejprve zkoumat, jestli je Kršna opravdu Bůh, nejsou dokonalí oddaní. Nejlepší oddaní milují Krišnu spontánně. Jak bychom vůbec mohli Krišnu zkoumat? On je neomezený, a proto to není možné. Naše vnímání je omezené a naše smysly mají omezené schopnosti, jak tedy můžeme zkoumat Krišnu? Měli bychom se spokojit s tím, jak se nám Krišna Sám zjevuje.
Nemáme se snažit nalézt Boha spekulativní dedukcí, jak se o to snaží májávádští filozofové. Říkají: ,,Neti, neti.`` ,,Bůh není to, Bůh není tamto.`` Ale kdo Bůh je, to nevědí. Materialističtí vědci se také snaží nalézt konečnou příčinu, ale dělají stejný pokrok: ,,Toto ne, tamto také ne.`` Ale co to je, to nikdy nenajdou. To není možné.
Materialističtí vědci nejsou schopni porozumět ani hmotným věcem, natožpak Krišnovi. Snaží se doletět na Měsíc, ale ve skutečnosti ani nevědí, co to Měsíc je. Kdyby poznali, jaký Měsíc je, proč by se vraceli zpátky? Kdyby Měsíc dokonale poznali, ihned by se tam usídlili. Posledních dvacet let tam zkoušejí doletět a zůstat tam, ale jediné, co vědí, je: ,,Toto ne a tohle také ne. Nežijí tam žádné živé bytosti a my tam také nemůžeme žít.`` Tak neustále podávají zprávy o tom, co na Měsíci není, ale vědí vůbec, co tam je? Nevědí. A to je jen jedna planeta nebo jedna hvězda.
Podle védské literatury je Měsíc považován za hvězdu. Vědci říkají, že všechny hvězdy jsou Slunce, ale podle Bhagavad-gíty mají hvězdy stejnou povahu jako Měsíc. V Bhagavad-gítě (10.21) Pán Krišna říká: nakミatr€Š€m ahaネ ŹaŹ…. ,,Jsem Měsíc mezi hvězdami.`` Takže Měsíc je jako mnoho ostatních hvězd. Jaká je povaha Měsíce? Září odraženým světlem Slunce. Proto nesouhlasíme s tím, když vědci říkají, že hvězdy jsou jako mnoho Sluncí. Podle védských propočtů existuje bezpočet Sluncí, ale v každém vesmíru je pouze jedno.
Vše, co vidíme v tomto vesmíru, vidíme nedokonale a nedokonalé je i naše poznání. Nemůžeme spočítat, kolik existuje hvězd nebo planet. Nemůžeme plně pochopit ani hmotné věci, které jsou kolem nás. Jak bychom tedy mohli porozumět Nejvyššímu Pánu, který stvořil tento vesmír? To není možné. Brahma-sanhitá (5.34) proto říká:
panth€s tu koリi-Źata-vatsara-sampragamyo
v€yor ath€pi manaso muni-pu‰gav€n€m
so 'py asti yat-prapada-s…mny avicintya-tattve
govindam €di-puruミaネ tam ahaネ bhaj€mi
V Brahma-sanhitě se říká, že prostor je neomezený. Předpokládejme, že bychom cestovali kosmickou lodí rychlostí větru nebo dokonce rychlostí myšlenky. Všichni vědí, že mysl je tak rychlá, že během jediného zlomku sekundy se pomocí mysli můžeme dostat miliony mil daleko. Vzpomeneme-li si na něco miliony mil vzdáleného, mysl se tam může dostat během okamžiku. I kdybychom však mohli cestovat takovou rychlostí v kosmické lodi, kterou sestrojili muni-pu‰gav€n€m, největší vědci a myslitelé, byla by to největší dokonalost? Ne. Brahma-sanhitá říká: so 'py asti yat-prapada-s…mny avicintya-tattve. Stejně pro nás toto stvoření zůstane nepochopitelné. A Krišna všechny tyto věci stvořil. Jak tedy můžeme studovat Krišnu? Když nemůžeme pochopit ani věci, které Krišna stvořil, jak bychom mohli porozumět Krišnovi Samotnému? To nepřichází v úvahu.
Pro oddané je mentalita obyvatel Vrndávanu příkladem dokonalého stavu mysli. Obyvatelé Vrndávanu se nezajímali o to, jak porozumět Krišnovi. Za všech okolností Ho chtěli milovat. Nemysleli si: ,,Krišna je Bůh, a proto Ho miluji.`` Ve Vrndávanu Krišna nevystupuje jako Bůh; hraje si tam jako obyčejný pasáček krav. A i když občas dokázal, že je Nejvyšší Osobností Božství, oddaní ve Vrndávanu se o to nestarali.
Kuntídéví ale nežila ve Vrndávanu. Žila v Hastinápuru, který leží mimo Vrndávan. Oddaní, kteří žijí mimo Vrndávan, se snaží pochopit velikost obyvatel Vrndávanu, ale vrndávanští obyvatelé se nesnaží pochopit, jak velký je Kršna. Takový je mezi nimi rozdíl. Měli bychom jen jednoduše milovat Krišnu. Čím více Ho budeme milovat, tím budeme dokonalejší. Není nutné pochopit Krišnu a Jeho stvoření. Kršna nám o Sobě říká v Bhagavad-gítě a neměli bychom se snažit pochopit více. Neměli bychom si dělat starosti s tím, abychom Ho poznali, neboť to není možné. Měli bychom jednoduše zvýšit svou ryzí lásku ke Kršnovi. To je dokonalost života.