Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nektar pokynů - 2. lekce

26. 4. 2010

Mantra druhá

atyaharah prayasas ca
prajalpo niyamagrahaha
jana-sangas ca laulyam ca
sadbhir bhaktir vinasyati

Oddaná služba může být zničena, jestliže se příliš zapleteme do následujících šesti činností: (1) jíme více, než je nutné, a shromažďujeme více peněz, než je potřeba; (2) příliš se snažíme získat světské věci, které jsou těžko dosažitelné; (3) zbytečně mluvíme o světských námětech; (4) dodržujeme duchovní pravidla a předpisy jen kvůli tomu, abychom je dodržovali a ne kvůli duchovnímu pokroku, popřípadě odmítáme pravidla a předpisy písem a jednáme nezávisle a náladově; (5) stýkáme se se světskými lidmi, kteří se nezajímají o uvědomování si Kršny a (6) toužíme po hmotných ziscích.

VÝKLAD: Život člověka je určen k jednoduchému žití a hlubokému myšlení. Všechny podmíněživé bytosti jsou pod vládou Pánovy třetí energie, a proto je hmotný svět uspořádán tak, že každý je nucen pracovat. Nejvyšší Osobnost Božství má tři hlavní energie neboli síly. První se nazývá antara‰ga-Źakti neboli vnitřní energie, druhá se nazývá ta?astha-Źakti neboli okrajová energie a třetí se nazývá bahira‰ga-Źakti neboli vnější energie. Živé bytosti náleží do okrajové energie a jsou umístěny mezi vnitřní a vnější energií. Kažj…v€tma, nepatrná živá bytost, je podřízená jako věčná služebnice Nejvyšší Osobnost Božství a musí zůstat pod kontrolou vnitřní nebo vnější energie. Je-li pod vlivem vnitřní energie, projeví své přirozené činnosti - neustále oddaně slouží Pánu. To je potvrzeno v Bhagavad gítě (9.13):

mahatmanas tu mam partha daivi prakritim asritah
bhajanty ananya-manaso jńatva bhutadim avyayam

,,Velké duše, které nejsou poblouzněny, ó synu Prthy, jsou pod ochranou božské přirozenosti. Jsou plně zaměstnány v oddané službě, protože vědí, že jsem původní nepomíjivá Nejvyšší Osobnost Božství.``

Slovo mahátmá se vztahuje na velkorysé osoby, ne na duševně omezené. Omezení lidé se neustále věnují uspokojování smyslů a někdy své činnosti rozšíří a udělají něco dobrého pro ostatní prostřednictvím nějakého ,,ismu`` jako nacionalismu, humanismu nebo alturismu. Mohou se vzdát svého smyslového požitku pro uspokojení smyslů ostatních, jako například členů rodiny, obce či společnosti - v národním či v mezinárodním měřítku. Ve skutečnosti se jedná o rozšířené uspokojování smyslů z osobního na společenské. Tyto činnosti mohou být velice dobré z materialistického hlediska, ale postrádají duchovní hodnotu. Jejich podstatou je smyslový požitek, ať už osobní nebo rozšířený. Pouze když člověk uspokojuje smysly Nejvyššího Pána, může se mu říkat mahátmá neboli velkorysý člověk.

Ve výše uvedeném verši Bhagavadgíty se slova daiv… prakritim vztahují na vnitřní energii neboli energii blaženosti Nejvyšší Osobnosti Božství. Energie blaženosti se projevuje jako Šrímatí Rádhárání nebo Její expanze Lakšmí, Bohyně štěstí. Je-li individuální duše, džíva, pod kontrolou vnitřní energie, její jedinou činností je uspokojování Krišny neboli Višnua. To je postavení mahátmy. Ten, kdo není mahátmá, je dur€tm€, omezený člověk. Mentálně omezený dur€tm€ je uvržen pod nadvládu Pánovy vnější energie, mahámáji.

Všechny živé bytosti v hmotném světě jsou pod kontrolou mahámáji, jejíž smyslem je vystavit všechny vlivu trojího utrpení: adhidaivika-klesa (utrpení, způsobené polobohy, např. sucho, zemětřesení a vichřice), adhibhautika-klesa (utrpení způsobené jinými živými bytostmi například hmyzem či nepřáteli) a adhy€tmika-klesa (utrpení způsobené vlastním tělem a myslí, například mentální a fyzické slabosti). Daiva-bh™t€tma-hetava: podmíněné duše, vystavené těmto třem utrpením vlivem vnější energie, trpí různými těžkostmi.

Hlavním problémem, se kterým se podmíněná duše střetává, je opakované rození, stáří, nemoc a smrt. V hmotném světě musí člověk pracovat pro udržování těla a duše, ale jak je možné provádět takovou práci způsobem prospěšným uvědomování si Krišny? Všichni potřebujeme jídlo, oblečení, peníze a ostatní věci, nezbytné pro udržení těla, ale neměli bychom shromažďovat více, než jsou naše skutečné základní potřeby. Dodržujeme-li toto základní pravidlo, nebudeme mít potíže s udržováním těla.

Živé bytosti, stojící na nižším vývojovém stupni, podle zákonů přírody nejí a neshromažďují více, než je nezbytné. Následkem toho ve zvířecí říši neexistují ekonomické problémy či nedostatek. Nasypeme-li ptákům zrní na otevřeném prostranství, přiletí, sezobnou několik zrn a odletí. Člověk by si však odnesl celý pytel. Nají se tolik, kolik jeho žaludek snese, a zbytek se snaží uschovat do zásoby. Shromažďovat více, než je potřeba (aty€h€ra), je podle písem zakázáno. Nyní kvůli tomu trpí celý svět.

Hromadit a jíst více, než je potřeba, má také za následek zbytečné úsilí (prayasa). Bůh vše zařídil tak, že kdokoliv v kterékoliv části světa může žít klidně, má-li kousek země a krávu, kterou může dojit. Není třeba se stěhovat za živobytím, protože si můžeme vypěstovat obilí a získat mléko od krav kdekoliv. To může vyřešit všechny ekonomické problémy. Člověk naštěstí dostal vyšší inteligenci pro rozvíjení uvědomování si Krišny neboli porozumění Bohu, vztahu k Němu a konečnému cíli života, lásky k Bohu. Takzvaní civilizovaní lidé se naneštěstí nestarají o realizaci Boha a používají svou inteligenci k nadbytečnému hromadění a k uspokojování jazyka. Bůh vše zařídil tak, že lidé na celém světě mají dostatečné možnosti k pěstování obilí a získání mléka, ale místo aby takzvaní inteligentní lidé použili své inteligence k rozvíjení duchovního vědomí, zneužijí své inteligence k vytvoření mnoha zbytečných a nežádoucích věcí. Proto jsou otvírány továrny, jatka, veřejné domy a obchody s lihovinami. Poradíme-li lidem, aby neshromažďovali příliš mnoho majetku, aby se nepřejídali či nepracovali nadbytečně kvůli umělému blahobytu, myslí si, že jim radíme, aby se vrátili k primitivnímu způsobu života. Lidé většinou neradi přijímají jednoduché žití a hluboké myšlení a to je jejich neštěstí.

Lidský život je určen k realizaci Boha a k tomuto účelu člověk dostal vyšší inteligenci. Ti, kdo věří, že vyšší inteligence je určena k dosažení vyššího stavu, by měli dodržovat pokyny védských písem. Přijetím pokynů vyšších autorit můžeme skutečně spočinout v dokonalém poznání a dát životu skutečný smysl.

Ve Šrímad Bhágavatamu (1.2.9.) Šrí Súta Gósvámí popisuje správnou dharmu takto:

dharmasya hy apavargyasya n€rtho `rth€yopakalpate
n€rthasya dharmaik€ntasya k€mo l€bh€ya hi smŤta?

,,Všechny předepsané činnosti (dharma) jsou zajisté určeny ke konečnému vysvobození. Nikdy bychom je neměli vykonávat kvůli hmotnému zisku. Navíc člověk, který je zaměstnán ve své nejvyšší předepsané službě (dharmě), by nikdy neměl použít hmotného zisku k rozvíjení smyslového požitku.``

První stupeň v lidské civilizaci spočívá v předepsaných povinnostech, vykonávaných podle pravidel písem. Vyšší inteligence lidské bytosti by měla být rozvíjena k porozumění základní dharmy. V lidské společnosti existují různá náboženská pojetí označovaná jako hinduistická, křesťanská, židovská, mohamedánská, budhistická atd., neboť bez náboženství není lidská společnost lepší než zvířecí.

Náboženství je tedy určeno k dosažení osvobození a ne k získání chleba (dharmasya hy €pavargyasya n€rtho `rth€yopakalpate). Lidská společnost někdy vytvoří systém takzvaného náboženství za účelem hmotného pokroku, ale to má od cílů skutečné dharmy daleko. Náboženství vyžaduje porozumění Božím zákonům, protože jejich náležité dodržování nás nakonec vyvede z hmotného zapletení. To je skutečným účelem náboženství. Atyahara neboli přílišná touha po blahobytu způsobuje, že lidé naneštěstí přijímají náboženství kvůli hmotnému rozvoji. Skutečné náboženství však poučuje lidi, aby byli spokojeni se základními životními nezbytnostmi a přitom rozvíjeli uvědomování si Krišny. Dokonce i když vyžadujeme ekonomický rozvoj, skutečné náboženství ho dovolí jen k zajištění základních nezbytností hmotného bytí. J…vasya tattva-jijńasa: skutečným smyslem života je dotazovat se na Absolutní Pravdu. Nesnažíme-li se (prayasa) dotazovat se na Absolutní Pravdu, budeme pouze zvyšovat snahu uspokojit naše umělé potřeby. Člověk, který chce žít duchovním životem, by se měl vyvarovat světským snahám.

Další překážkou je prajalpa, zbytečné mluvení. Setkáme-li se s několika přáteli, okamžitě začneme zbytečně tlachat, což zní jako kvákání žab. Musíme-li mluvit, měli bychom mluvit o hnutí pro uvědomování si Krišny. Lidé, kteří nejsou jeho členy, se zajímají o čtení mnoha novin, časopisů, románů, luštění křížovek a dělání mnoha podobných nesmyslů. Tímto způsobem pouze ztrácí svůj cenný čas a energii. Staří lidé v západních zemích, kteří odešli z aktivního života, hrají karty, loví ryby, dívají se na televizi a hovoří o zbytečných sociálně-politických věcech. Všechny takové pošetilé činnosti se řadí do kategorie prajalpa. Inteligentní člověk, který se zajímá o uvědomování si Krišny, by se nikdy neměl účastnit podobných činností.

Jana-sanga označuje sdružování se s osobami, kteří se nezajímají o uvědomování si Krišny. Takové společnosti bychom se měli přísně vyhýbat. Šríla Naróttama dása Thákura nám poradil, abychom žili pouze ve společnosti oddaných vědomých si Krišny (bhakta-sane vasa). Měli bychom se vždy zaměstnat službou Pánu ve společnosti Jeho oddaných. Společnost osob se stejným zaměstnáním nám velice pomůže v něm pokročit. Kvůli tomu materialističtí lidé vytvářejí různá společenství a kluby, aby spojili své snahy. Ve světě obchodu například najdeme takové instituce jako burzy a obchodní komory. My jsme podobně založili Mezinárodní společnost pro uvědomování si Krišny, abychom dali lidem možnost stýkat se s těmi, kteří na Krišnu nezapomněli. Duchovní společnost, kterou nabízí Haré Krišna hnutí, se zvětšuje den ode dne. Mnoho lidí z různých částí světa se připojuje k hnutí, aby probudili své dřímající vědomí Krišny.

Šríla Bhaktisiddhánta Sarasvatí Thákura napsal ve svém komentáři Anuvrtti, že přílišná snaha mentálních spekulantů či suchých filozofů získat poznání spadá do kategorie atyahara (shromažďování více, než je třeba). Podle Šrímad Bhágavatamu je snaha filozofických spekulantů psát mnoho knih suché filozofie, postrádající uvědomování si Krišny, naprosto zbytečná. Práce karmích psát spousty knih o ekonomickém rozvoji spadá také do kategorie aty€h€ra. Podobně ty, kdo netouží po uvědomování si Kiršny a chtějí pouze vlastnit více a více hmotných věcí - ať už v podobě vědeckého poznání nebo peněžních zisků - ovládá atyahara.

Karmí shromažďují prací více a více peněz pro budoucí pokolení jen proto, že neznají své budoucí postavení. Hloupí lidé se zajímají jen o vydělávání většího a většího množství peněz pro své syny a vnuky a nevědí ani, jaké bude jejich postavení v příštím životě. Existuje mnoho případů, které to dokládají. Velký karmí jednou nahromadil pro své syny a vnuky velké bohatství, ale později se podle své karmy narodil v ševcově domě, který ležel v blízkosti budovy, kterou ve svém předchozím životě postavil pro své děti. Stalo se, že když přišel do svého dřívějšího domu, jeho dřívější synové a vnuci ho zbili botami. Dokud se karmí a džňáníové nezačnou zajímat o uvědomování si Kršny, budou pouze mařit svůj čas bezvýslednými činnostmi.

Přijímat nějaká duchovní pravidla a předpisy kvůli okamžitému prospěchu, jako vypočítavý advokát, se nazývá niyama-€graha a zanedbávat pravidla a příkazy šáster, které jsou určeny k duchovnímu rozvoji, se nazývá niyama-agraha. Slovo €graha znamená ,,dychtivost přijmout`` a agraha znamená ,,neschopnost přijmout``. Přidáním slova niyama (,,pravidla a předpisy``) ke každému z těchto slov, vznikne slovo niyam€graha. Niyam€graha má tedy podle určité kombinace slov dvojí význam. Lidé zajímající se o uvědomování si Kršny by neměli dychtit přijímat pravidla a příkazy kvůli ekonomickému pokroku, nýbrž by měli s pevnou vírou přijímat duchovní pravidla a příkazy pro pokrok v uvědomování si Krišny. Musí přísně dodržovat usměrňující zásady, tj. vyhýbat se nedovolenému sexu, jedení masa, hazardu a omamným látkám.

Také bychom se měli vyhýbat společnosti májávádínů, kteří pouze pomlouvají vaišnavy (oddané). Bhukti-k€m… se zajímá o hmotné štěstí, mukti-k€m… touží po osvobození splynutím s bytím nehmotného Absolutna (brahma) a siddhi-k€m… touží po dokonalosti mystické jógové praxe - každý z nich může být označen jako aty€h€r…. Stýkat se s těmito lidmi není vůbec žádoucí.

Touhy rozšířit mysl dovršením mystické jógy, splynout s existencí brahma či dosáhnout rozmarného hmotného prospěchu jsou všechny zahrnuty v kategorii chamtivosti (laulya). Všechny pokusy získat takové hmotné výhody nebo takzvaný duchovní pokrok jsou překážkami na cestě uvědomování si Krišny.

Novodobé spory o moc mezi kapitalisty a komunisty jsou následkem zanedbávání rady Šríly Rúpy Gósvámího, jež se týká zbytečné snahy (aty€h€ra). Moderní kapitalisté hromadí více bohatství, než je potřeba, a komunisté jim závidí jejich blahobyt a snaží se znárodnit všechno bohatství a majetek. Komunisté naneštěstí nevědí, jak vyřešit problém majetku a jeho rozdělení. To má za následek, že když bohatství kapitalistů připadne do rukou komunistů, nevzejde z toho žádné řešení. Proti oběma filozofiím stojí filozofie uvědomování si Krišny, která říká, že všechno bohatství patří Krišnovi. Dokud správa všeho bohatství nepřipadne Krišnovi, ekonomický problém lidstva nebude vyřešen. Nic se nevyřeší tím, že se majetek předá do rukou komunistů nebo kapitalistů. Bude-li ležet na ulici stokoruna, někdo ji může sebrat a strčit ji do kapsy. Takový člověk není poctivý. Někdo jiný zahlédne peníze a rozhodne se je nechat být, protože si myslí, že by neměl sahat na majetek druhých. Nekrade peníze pro své účely, ale není si vědom jejich náležitého použití. Třetí člověk uvidí stokorunu, sebere ji, vyhledá člověka, který ji ztratil, a odevzdá mu ji. Nekrade peníze pro svou útratu, ani je nezanedbává, když leží na ulici. Sebere je a odevzdá je člověku, který je ztratil, a proto je čestný a moudrý zároveň.

Pouhé přemístění majetku od kapitalistů ke komunistům nemůže vyřešit potíže moderních politiků, neboť se ukázalo, že když komunisté získají peníze, použijí je pro svůj smyslový požitek. Světové bohatství ve skutečnosti patří Krišnovi a všechny živé bytosti, lidé i zvířata, mají právo použít Božího majetku pro své živobytí. Když si někdo přivlastní více, než potřebuje k obživě - ať už je to kapitalista nebo komunista - je zloděj a přírodní zákony ho patřičně potrestají.

Světové bohatství by mělo být použito ve prospěch všech živých bytostí, protože to je záměr matky přírody. Každý má právo žít používáním Pánova bohatství. Když se lidé naučí, jak vědecky používat Pánův majetek, nebudou již více poškozovat práva druhých. Pak může být vytvořena ideální společnost. Základní princip duchovní společnosti popisuje první mantra Šrí Íšópanišady:

Ź€v€syam ida? sarva? yat kińca jagaty€? jagat
tena tyaktena bhuńj…th€ m€ gŤdha? kasya svid dhanam

,,Všechno živé a neživé ve vesmíru řídí a vlastní Pán. Člověk by tedy měl přijímat pouze ty nezbytné věci, jež mu byly vyhrazeny jako jeho podíl. Nikdo by neměl přijímat jiné věci, věda dobře, komu patří.``

Oddaní vědomí si Krišny vědí velice dobře, že Pán hmotný svět zcela dokonale zařídil, aby zabezpečil všechny životní potřeby všech živých bytostí, aniž by jedna musela poškozovat práva druhé či si navzájem ohrožovaly život. Toto dokonalé zařízení poskytuje spravedlivý podíl každému podle jeho skutečných potřeb a tak každý může žít klidně podle zásady jednoduchého žití a vysokého myšlení. Materialisté však naneštěstí nemají žádnou víru v Boží záměry, ani žádnou touhu po vyššímu duchovnímu rozvoji a zneužívají svou inteligenci, kterou jim dal Bůh, jen ke zvětšování svého hmotného vlastnictví. Zřizují mnohé sytémy - jako kapitalismus a materialistický komunismus - aby zlepšili své hmotné postavení. Nezajímají je Boží zákony ani vyšší cíl. Stále usilují o splnění svých nekonečných tužeb po smyslovém požitku a vyznačují se schopností vykořisťovat své bližživé bytosti.

Až se lidská společnost zbaví základních nedostatků, které vyjmenoval Šríla Rúpa Gósvámí (aty€h€ra atd.), skončí veškeré nepřátelství mezi lidmi a zvířaty, mezi kapitalisty a komunisty a podobně. Navíc to vyřeší všechny ekonomické nebo politické nesrovnalosti a nestabilitu. Čisté vědomí se probudí náležitou duchovní výchovou a praxí, jak je vědecky nabízí hnutí pro uvědomování si Kršny.

Hnutí pro uvědomování si Krišny poskytuje duchovní společenství, které může vytvořit mír na světě. Každý inteligentní člověk by se měl upřimně zapojit do hnutí pro uvědomování si Krišny a tím očistit své vědomí a zbavit se šesti výše zmíněných překážek, které ničí oddanou službu.