Nektar pokynů - 4. lekce
Mantra čtvrtá
dadati pratigrihnati
guhyam ákhyáti pricchati
bhunkte bhojayate caiva
sad-vidham príti-lakšanam
Dávat dary a přijímat dary, důvěrně vyjevit svou mysl a důvěrně se dotazovat, přijímat prasádam a nabízet prasádam - to je šest znaků lásky, kterou si oddaní navzájem projevují.
VÝKLAD: Šríla Rúpa Gósvámí v tomto verši vysvětluje, jak vykonávat oddané činnosti ve společnosti ostatních oddaných. Je to šest druhů činností: (1) dávat dary oddaným, (2) přijímat od oddaných, cokoliv nabídnou na oplátku, (3) vyjevit svou mysl oddaným, (4) dotazovat se jich na důvěrnou službu Pánu, (5) přijmout od oddaného prasádam neboli duchovní jídlo a (6) rozdávat oddaným prasádam. Zkušení oddaní vysvětlují a nezkušení oddaní se od nich učí. To je guhyam €khy€ti pŤcchati. Když oddaný rozdává prasádam, zbytky jídla obětovaného Nejvyšší Osobnosti Božství, musíme prasádam přijmout jako Pánovu milost obdrženou skrze čisté oddané, abychom udrželi náš duch oddané služby. Měli bychom také pozvat čisté oddané do našich domovů, nabídnout jim prasádam a být připraveni je potěšit ve všech ohledech. To se nazývá bhu‰kte bhojayate caiva.
Dokonce i v běžném společenském jednání je těchto šest způsobů styku mezi dvěma milými přáteli naprostou nezbytností. Když si obchodník například přeje spojit se s jiným obchodníkem, zařídí hostinu v hotelu a při hostině otevřeně řekne, co by chtěl podniknout. Pak se zeptá svého přítele obchodníka, jak by měl jednat, a někdy si vymění dárky. Kdykoliv tedy dochází k jednání v duchu pr…ti, láskyplného důvěrného jednání, je s tím spojeno i těchto šest činností. Šríla Rúpa Gósvámí nám v předchozím verši poradil, že bychom se měli zříci světské společnosti a držet se ve společnosti oddaných (sa‰ga-ty€g€t sato vŤtte?). Vytvořili jsme Mezinárodní společnost pro uvědomování si Krišny, abychom umožnili těchto šest láskyplných výměn mezi oddanými. Společnost jsme založili s holýma rukama, ale jelikož lidé vycházejí vstříc a jednají způsobem ,,dej a přijmi``, rozrůstá se nyní po celém světě. Jsme rádi, že lidé velice štědře přispívají na její rozvoj a také nadšeně přijímají jakýkoliv skromný příspěvek, který jim dáme v podobě knih a časopisů, jež pojednávají pouze o uvědomování si Krišny. Někdy pořádáme Haré Krišna slavnosti a zveme životní členy a přátele, aby přijali pradádam a tak se zúčastnili hostiny. Většina členů pochází z vyšších společenských kruhů, ale i přesto přicházejí a přijímají jakoukoliv trochu prasádam, kterou jsme schopni jim nabídnout. Někdy se členové i podporovatelé velice důvěrně dotazují na způsoby provádění oddané služby a my se jim to snažíme vysvětlit. Tímto způsobem se společnost úspěšně rozrůstá po celém světě a inteligentní lidé ze všech zemí postupně oceňují naše činosti určené k potěšení Šrí Krišny. Těchto šest láskyplných vztahů mezi členy hnutí pro uvědomování si Kršny udržuje jeho život. Lidé proto musí dostat příležitost, aby se mohli stýkat s oddanými ISKCONu, neboť pouze šesti zmíněnými výměnami může obyčejný člověk zcela obnovit své dřímající vědomí Krišny. V Bhagavadgítě (2.62) stojí sa‰g€t sańj€yate k€ma?: naše touhy a přání se vyvinou podle společnosti, ve které se zdržujeme. Často se říká, že člověka poznáme podle jeho společnosti, a když se obyčejný člověk stýká s oddanými, jistě rozvine své spící vědomí Kršny. Porozumění uvědomování si Krišny je vrozené každé živé bytosti a do určité míry je již vyvinuto, když živá bytost dostane lidské tělo. V Čaitanja-čaritámrtě (Madhja 22.107) se říká:
nitya-siddha kŤ?Ša-prema s€dhya` kabhu naya
ŹravaŠ€di-Źuddha-citte karaye udaya
,,Čistá láska ke Krišnovi je věčně uložena v srdcích všech živých bytostí. Není to nic, co je třeba získat z jiného zdroje. Když se srdce očistí nasoucháním a opěvováním, živá bytost se přirozeně probudí.`` Každý by měl dostat příležitost naslouchat o Krišnovi, protože uvědomování si Krišny je vrozeno každé živé bytosti. Pouhým nasloucháním a opěvováním - ŹravaŠa? k…rtanam - se naše srdce přímo očisťuje a naše původní duchovní vědomí Krišny se okamžitě probouzí. Uvědomování si Krišny není srdci uměle vnucováno, již tam existuje. Zpíváme-li svaté jméno Nejvyšší Osobnosti Božství, srdce se očišťuje od všech světských znečištění. V první sloce Šrí Šikšáštaky Šrí Čaitanja Maháprabhu říká:
ceto-darpaŠa-m€rjana? bhava-mah€-d€v€gni-nirv€paŠam
sreya?-kairava-candrik€-vitaraŠa? vidy€-vadh™-j…vanam
€nand€mbudhi-vardhana? pratipada? p™rŠ€mŤt€sv€dana?
sarv€tma-snapana? para? vijayate Źr…-kŤ?Ša-sa?k…rtanam
,,Sláva sankírtanu Šrí Kršny, který osvobozuje srdce od prachu nashromážděného po mnoho let a ničí žár podmíněného života opakujících se rození a smrtí. Sankírtanové hnutí je největší požehnání celému lidstvu, protože šíří paprsky dobrotivého měsíce. Je to život veškerého transcendentálního poznání. Zvětšuje oceán transcendentální blaženosti a umožňuje nám plně vychutnat nektar, po kterém vždy velmi toužíme.``
Očistí se nejen ten, kdo zpívá mahámantru, ale srdce kohokoliv, kdo zaslechne transcendentální vibraci Hare KrishŠa, Hare KrishŠa, Krishna KrishŠa, Hare Hare / Hare R€ma, Hare R€ma, R€ma R€ma, Hare Hare se také očistí. Dokonce i duše v tělech nižších zvířat, hmyzu, stromů a ostatních životních druhů se také očišťují a připravují se stát se plně vědomými si Kršny pouhým posloucháním transcendentální vibrace. Vysvětlil to Thákura Haridása, když se ho Čaitanja Maháprabhu zeptal, jak mohou být živé bytosti nižší než lidské bytosti osvobozeny z hmotného otroctví. Haridása Thákura řekl, že zpívání svatých jmen je tak mocné, že dokonce i když člověk zpívá v nejodlehlejších částech džungle, stromy a zvířata dělají pokrok v uvědomování si Kršny pouhým nasloucháním vibrace. Samotný Šrí Čaitanja Maháprabhu to ve skutečnosti dokázal, když procházel lesem Džhárikhanda. Tygři, hadi, srnci a všechna ostatní zvířata zanechala svého přirozeného jednání a začala zpívat a tančit v sankírtanu. Ovšemže nemůžeme napodobovat činnosti Šrí Čaitanji Maháprabhua, ale měli bychom následovat v Jeho šlépějích. Nejsme natolik mocní, abychom mohli okouzlit nižší zvířata jako tygry, hady, kočky a psy a přivést je k tanci, ale zpíváním svatých jmen Pána můžeme přivést mnoho lidí na světě k uvědomování si Krišny. Přispívání nebo rozdávání svatého jména Pána je vznešený příklad dobročinnosti (zásada dad€ti). Stejným způsobem musíme také dodržovat princip pratigŤhŠ€ti a být připraveni přijímat transcendentální dary. Měli bychom se dotazovat na hnutí pro uvědomování si Krišny a otevřít svou mysl, abychom porozuměli situaci v hmotném světě. Tak mohou být splněny principy guhyam €khy€ti pŤcchati.
Oddaní Mezinárodní společnosti pro uvědomování si Krišny pořádají každou neděli ve svých střediscích velké hostiny, kterých se zúčastňují jak členové společnosti, tak podporovatelé. Mnoho zájemců chodí uctívat prasádam a mají-li možnost, zvou oddané do svých domovů a dají jim hojně prasádam. Prospívá to oddaným i široké veřejnosti. Lidé by měli opustit společnost takzvaných jogínů, džňánínů, karmích a filantropů, protože jejich společnost nemůže prospět nikomu. Chce-li člověk skutečně dosáhnout cíle lidského života, měl by se stýkat s oddanými hnutí pro uvědomování si Kršny, neboť je to jediné hnutí, které učí, jak vyvinout lásku k Bohu. Náboženství je zvláštní součástí lidské společnosti a odlišuje ji od společnosti zvířecí. Zvířata nemají kostel, mešitu či náboženské řády. Ve všech částech světa, v jakkoliv pokleslé lidské společnosti, existuje nějaký náboženský systém. Dokonce i domorodé kmeny v džungli mají nějaký náboženský systém. Když se náboženství rozvine a promění se v lásku k Bohu, je úspěšné. Jak je potvrzeno v prvním zpěvu Šrímad Bhágavatamu (1.2.6):
sa vai pu?s€? paro dharmo yato bhaktir adhok?aje
ahaituky apratihat€ yay€tm€ supras…dati
,,Nejvyšší zaměstnání (dharma) celé lidské společnosti je to, pomocí kterého může člověk dosáhnout láskyplné oddané služby transcendentálnímu Pánu. Taková oddaná služba musí být nemotivovaná a nepřerušená, aby úplně uspokojila vlastní já.``
Chtějí-li příslušníci lidské společnosti skutečně klidnou mysl, vyrovnanost a přátelské vztahy mezi lidmi a národy, musí následovat náboženský systém uvědomování si Krišny, pomocí kterého mohou vyvinout dřímající lásku ke Krišnovi, Nejvyšší Osobnosti Božství. Jakmile to lidé udělají, jejich mysl bude automaticky naplněna klidem a vyrovnaností.
V této souvislosti Šríla Bhaktisiddhánta Sarasvatí Thákura varoval všechny oddané, kteří rozšiřují hnutí pro uvědomování si Krišny, aby nemluvili s neosobními májávádíny, kteří jsou vždy odhodláni oponovat teistickým hnutím. Svět je plný májávádínů a ateistů a politické strany světa využívají májávádské i různé jiné ateistické filozofie k prosazení materialismu. Někdy dokonce podporují silnou skupinu, aby se postavila proti hnutí pro uvědomování si Kršny. Májávádíni a ostatní ateisté nechtějí, aby se hnutí pro uvědomování si Kršny vyvinulo, protože učí lidi o uvědomování si Boha. Taková je politika ateistů. Tím, že krmíme hada mlékem a banány, nezískáme žádný užitek, protože had nebude nikdy spokojen. Sežere-li had mléko a banány, stane se ještě jedovatější (kevala? vi?a-vardhanam). Dostane-li had mléko, jeho jed bude ještě silnější. Z podobných důvodů bychom neměli vyjevovat svou mysl hadům, jako jsou májávádíni a karmí. Nepřinese to žádný užitek. Nejlepší je úplně se vyhýbat jejich společnosti a nikdy je nežádat o nic důvěrného, protože nemohou dát žádnou dobrou radu. Neměli bychom ani zvát májávádíny a ateisty, ani přijímat jejich pozvání, neboť takovéto důvěrné styky nás mohou ovlivnit ateistickou mentalitou (sa‰g€t sańj€yate k€ma?). Tento verš nám zakazuje dávat a přijímat cokoliv od májávádínů a ateistů. Šrí Čaitanja Maháprabhu také varoval vi?ay…ra anna kh€ile du??a haya mana: ,,Sníme-li jídlo připravené světským člověkem, otráví nám to mysl.`` Dokud nejsme velice pokročilí, nemůžeme použít příspěvky od kohokoliv pro rozvoj hnutí pro uvědomování si Kršny - je pra-vidlem, že bychom neměli přijímat milodary od májávádínů a ateistů. Šrí Čaitanja Maháprabhu zakázal oddaným stýkat se dokonce i s obyčejnými lidmi, kteří jsou příliš navyklí hmotnému smyslového požitku.
Závěr tedy je, že bychom vždy měli vyhledávat společnost oddaných, dodržovat usměrňující zásady oddané služby, následovat ve stopách áčárjů a naprosto ukázněně vykonávat příkazy duchovního učitele. Tímto způsobem budeme schopni rozvíjet naši oddanou službu a naše dřímající vědomí Krišny. Od oddaného, který není ani začátečník ani mahábhágavata (vysoce pokročilý oddaný), nýbrž nachází se na střední úrovni oddané služby, se očekává, že bude milovat Nejvyšší Osobnost Božství, přátelit se s oddanými, bude laskavý k nevědomým a bude se vyhýbat závistivým a démonům. V tomto verši je krátká zmínka, jak vytvořit láskyplné vztahy s Nejvyšší Osobnosti Božství a jak se přátelit s oddanými. Podle zásady dad€ti by měl pokročilý oddaný utratit alespoň padesát procent svého příjmu pro službu Pánu a Jeho oddaným. Šríla Rúpa Gósvámí dal takový příklad ve svém životě. Když se rozhodl opustit své postavení, dal padesát procent svého příjmu pro službu Krišnovi, dvacet pět procent svým příbuzným a dvacet pět procent si ponechal na své osobní výdaje. Tento příklad by měli následovat všichni oddaní. Ať už je náš příjem jakýkoliv, padesát procent bychom měli věnovat Krišnovi a Jeho oddaným, což splní požadavky dad€ti.
V dalším verši Šríla Rúpa Gósvámí poučuje, jakého vaišnavu bychom si měli vybrat za přítele, a jakému bychom měli sloužit.