Pokud jsme již zrealizovali něco z duchovní oblasti, tak je velice pěkné se podělit s ostatními
V Bhagavad-gítě (18.68 0196 69) se říká, že Pánu je nejdražší oddaný, který káže.
,,Tomu, kdo toto nejvyšší tajemství vysvětluje oddaným, je zaručena čistá oddaná služba a nakonec bezpochyby dospěje ke Mně.``
,,Na tomto světě není žádného služebníka, který by Mi byl dražší než on a ani Mi nikdo nikdy dražší nebude.`` Oddaní proto chodí ven a kážou. Někdy se setkávají s překážkami - někdy se jim něco nezdaří, někdy jsou zklamáni, někdy dokážou ostatní přesvědčit, jindy nikoliv. Ne všichni oddaní mají stejné kazatelské schopnosti. Stejně jako existují různé druhy lidí, existují také tři třídy oddaných. Do třetí třídy patří ti, kteří nemají žádnou víru. Jestliže se zaměstnávají v oddané službě jen formálně s nějakým postranním úmyslem, nikdy nedosáhnou nejvyššího stupně dokonalosti. Po nějakém čase pravděpodobně poklesnou. Vykonávají oddanou službu, avšak nemají pevné přesvědčení a víru, a proto je pro ně velice obtížné pokračovat ve službě Kršnovi. Při našich misionářských činnostech jsme získali praktickou zkušenost s tím, že někdy do našeho hnutí přijdou lidé s nějakým skrytým motivem a jakmile si ekonomicky polepší, všeho zanechají a znovu jdou svou starou cestou. Pokrok můžeme udělat jedině díky víře. Ten, kdo dokonale zná védskou literaturu a dosáhl stadia pevné víry, je oddaným na nejvyšší úrovni vědomí Krišny. Do druhé třídy patří ti, kteří nejsou příliš pokročilí v chápání transcendentálních písem, ale přesto věří, že rishna neboli služba Krišnovi je tou nejlepší cestou, a proto se jí s přesvědčením věnují. Jsou tedy výše než oddaní třetí třídy, kteří nemají ani znalost písem, ani pevnou víru, ale jednoduše díky společnosti se snaží následovat ostatní a oddaně sloužit. Oddaný třetí třídy může poklesnout, zatímco oddaní druhé a první třídy nepoklesnou. Oddaný první třídy udělá zaručeně pokrok a na konci dosáhne vytouženého výsledku. Ti, kteří patří do třetí třídy, sice mají víru, že oddaná služba Kršnovi je velice dobrá, nemají však žádné poznání o Kršnovi z písem jako Šrímad-Bhágavatam a Bhagavad-gítá. Tito lidé mají někdy sklony ke karma-józe a džňána-józe a jsou rozrušeni, ale když zmizí znečištění karma-jógou nebo džňána-jógou, stanou se z nich oddaní druhé nebo první třídy. Podle Šrímad-Bhágavatamu se víra v Krišnu dá také rozdělit do tří kategorií. Také pouto první, druhé a třetí třídy je vysvětleno v jedenáctém zpěvu.
Ať již je člověk v jakémkoliv postavení, měl by být odhodlaný kázat vědomí Krišny. Měli bychom se o to alespoň pokusit, neboť ten, kdo se snaží kázat, prokazuje Pánu nejlepší službu. I přes případné překážky by se měl každý snažit přivést lidi na nejvyšší úroveň seberealizace. Ten, kdo skutečně viděl pravdu a je v tranzu seberealizace, nemůže nečinně sedět. Musí jít kázat. Rámánudžáčárja například vyhlásil Haré Kršna mantru na veřejnosti. Neprodával ji tajně. Nedávno nějaký indický jogín přijel do Ameriky a dával nějakou ,,tajnou mantru``. Jestliže má mantra nějakou moc, proč by měla být tajná? Pokud má mantra takovou sílu, proč ji nevyhlásit veřejně, aby z ní mohl mít prospěch každý? Říkáme, že Haré Krišna mantra může vysvobodit každého, a proto ji také zdarma veřejně rozdáváme. V tomto věku jsou ale lidé tak hloupí, že nejsou připraveni ji přijmout. Místo toho chtějí tajnou mantru a nějakému ,,jogínovi`` za ,,osobní mantru`` zaplatí třeba třicet pět dolarů. Lidé chtějí být podvedeni. Oddaní však nepožadují peníze a na ulicích a v parcích volají: ,,Zde je Haré Krišna mahá-mantra. Pojďte a vezměte si ji.`` Lidé jsou však pod vlivem iluze a myslí si: ,,To není dobré.`` Když jim však něco prodáte a podvedete je, budou vás následovat.
Jedno hinduistické rčení říká, že Kali-juga je tak zkažený věk, že když člověk říká pravdu, lidé ho za to budou bít, ale když někdo podvádí a lže, lidem se to bude líbit a zcela okouzleni to přijmou. Jestliže prohlásím: ,,Jsem Bůh,`` lidé řeknou: ,,Tady je Swamidži. Tady je Bůh.`` V tomto věku nemají lidé dostatek inteligence, aby se zeptali: ,,Jak jste se stal Bohem? Podle čeho poznáme Boha? Máte takové vlastnosti?`` Jelikož se lidé takto neptají, jsou podvedeni. Je proto nutné soustředit své vědomí na vlastní já. Pokud někdo nezná a nechápe skutečné já a Svrchované Já, bude podveden. Skutečná jóga znamená porozumět tomuto procesu seberealizace.
,,Ať už se jeho mysl pro svou vrtkavou a nestálou povahu zatoulá kamkoliv, musí ji odtud odpoutat a přivést zpět pod vládu svého já.`` (Bg. 6.26) To je jóga. Když se snažíte soustředit svou mysl na Krišnu a mysl vám někam odběhne - do kina nebo někam jinam - musíte ji přivést zpátky a říci: ,,Tam ne. Prosím, zůstaň tady.`` V tom spočívá jóga. Nesmíme své mysli dovolit, aby utekla od Kršny.
K tomu, abychom soustředili mysl na Krišnu, když sedíme na jednom místě, je třeba velice tvrdé cvičení. Je to velmi těžké. Když se někdo tuto metodu snaží napodobovat a není na to zvyklý, bude určitě zmaten. Namísto toho se musíme neustále zaměstnávat v oddané službě a vše, co děláme, spojit s Krišnou. Všechny své obvyklé činnosti máme vykonávat pro Kršnu. Tímto způsobem zůstane mysl vždy soustředěna na Krišnu. Již dříve jsme vysvětlovali, že bychom neměli zkoušet sedět a upřeně se dívat na špičku nosu. V dnešní době je snaha vykonávat takovou jógu pouze strojená. Doporučenou metodou je hlasité zpívání a poslouchání Haré Krišna mantry. I když naše mysl odběhne, zvuková vibrace slova ,,Kršna`` ji donutí k soustředění. Není nutné mysl od něčeho odvádět. Toho se docílí automaticky, neboť mysl se soustředí na zvukovou vibraci. Když slyšíme, že kolem jede auto, automaticky upoutá naši pozornost. Podobně, když neustále zpíváme Haré Krišna, naše mysl se automaticky soustředí na Kršnu, i když jsme zvyklí myslet na tolik jiných věcí.
Mysl je přirozeně těkavá a nestálá. Seberealizovaný jogín však musí svou mysl ovládat a nesmí dopustit, aby mysl ovládala jeho. Nyní nás naše mysl ovládá ( ). Říká nám: ,,Prosím, proč se nepodíváš na hezkou dívku?`` a my se podíváme. Řekne: ,,Proč se nenapiješ toho chutného likéru?`` a my odpovíme: ,,Ano, napiji se.`` Nebo se nás zeptá: ,,Proč si nezakouříš?`` a my si jdeme zakouřit. ,,Proč si nezajdeš do restaurace na něco dobrého? Proč neděláš to? Proč neděláš tamto?`` Tímto způsobem nám mysl přikazuje a my ji posloucháme. Hmotný život znamená, že nás ovládají naše smysly nebo mysl, která je střediskem všech smyslů. Když nás ovládá naše mysl, znamená to, že nás ovládají také smysly, neboť smysly jsou služebníky mysli. Mysl jako pán poručí: ,,Podívej se na to,`` a oči ji poslechnou a podívají se na nějaký smyslový objekt. Mysl nám říká, abychom šli na určité místo a nohy nás tam podle jejího příkazu donesou. Poslouchat pokyny mysli tedy znamená být pod vládou smyslů. Když dokážeme ovládat svou mysl, nebudou nás ovládat ani smysly. Ten, kdo je ovládán svými smysly, se nazývá Slovo znamená ,,smysly`` a znamená ,,služebník``. Pán smyslů se nazývá hrsikesa coz znamena ,,pán``. Člověk, který ovládl své smysly, dostává titul ,,gósvámí``. Jestliže někdo přijme titul svámí nebo gósvámí a přitom nedokáže ovládnout své smysly, je to jenom podvodník. Takto popsal význam tohoto slova Rúpa Gósvámí. Sanátana Gósvámí a Rúpa Gósvámí dříve pracovali jako ministři ve vládě a gósvámí se z nich stali, když je Pán Čaitanja Maháprabhu přijal za Své žáky. Titul ,,gósvámí`` se tedy nedědí, nýbrž získává na základě kvalifikací. Náležité vlastnosti můžeme získat pod vedením pravého duchovního mistra. Pouze ten, kdo dosáhl dokonalosti v ovládání smyslů, se může stát gósvámím a duchovním učitelem. Pokud neumí ovládat své smysly, bude pouze falešným duchovním mistrem.