Jdi na obsah Jdi na menu
 


Proč jsme uvězněni v tomto světě?a jak z něj jednou provždy zpět do duchovního světa

Osvobození znamená požitek vyššího druhu

 

Dokud se nedostanete na duchovní úroveň požitku, nikdy nebudete spokojeni. `` Šríla Prabhupáda vysvětluje význam staré bengálské písně, kterou před několika staletími napsal jeden velký duchovní mistr. Ukazuje nám, že existuje požitek vyšší než sex, a říká, jakým způsobem ho můžeme poznat i my.

Naróttam dás Thákur, který napsal tuto píseň, je slavný áčárja (duchovní mistr) a texty jeho písní jsou přijímány jako védské pravdy. V této písni se staví do role obyčejného člověka, jednoho z nás. Obrací se na Hariho, na Pána Krišnu, s nářkem: hari hari biphale janama godruinu. ,,Můj drahý Pane, promarnil jsem svůj život, protože jsem neuctíval Tebe. ``

Lidé nevědí, že ztrácejí svůj život. Myslí si: ,,Mám pěkný byt, pěkné auto, pěknou ženu, pěkný příjem a pěkné společenské postavení. `` Všechna tato hmotná lákadla způsobují, že zapomínáme na smysl našeho života - uctívat Kršnu.

Hmotná lákadla shrnuje v jednom verši (5.5.8) Šrímad-Bhágavatam:


Základním principem hmotné přitažlivosti je sex: puˆsaƒ striy€ mithun…-bh€vam etam. Muž touží po ženě a žena touží po muži. A když spolu mají pohlavní styk, začnou být jeden k druhému velice připoutáni: tayor mitho hridaya-granthim .... Hriaya znamená ,,srdce`` a granthim znamená ,,pevný uzel``. Když muž a žena spolu mají pohlavní styk, pevný uzel v srdci se utahuje. ,,Nemohu tě opustit, `` říká on, ,,jsi pro mě všechno na světě. `` A ona říká: ,,Nemohu tě opustit. Jsi pro mě všechno na světě. ``

Na několik dní. Pak se rozvedou.

Ale na začátku je sex. Základním principem hmotné přitažlivosti je sex. Pohlavní život je zorganizovaný pomocí mnoha společenských konvencí. Manželství je společenská konvence, která dává sexu poslední punc. Nic jiného to není. Někdy se říká, že manželství je legalizovaná prostituce. Ale pro udržení společenských vztahů musíme přijmout nějaké usměrňující zásady, nějaká omezení pro smyslový požitek. Civilizované lidské bytosti proto uznávají, že je rozdíl mezi sexem v manželství a sexem mimo manželství, který je jako sex mezi zvířaty.

V každém případě, když se dva lidé nějakým způsobem spojí, jejich další požadavek je pěkný byt ( griha ) a nějaká půda ( ketra ). Potom děti ( suta ). Když máte byt a ženu, další požadavek je mít děti, protože bez dětí není žádný domov příjemný.  ,,Domov bez dětí je jako poušť. `` Děti jsou skutečným potěšením domova. Nakonec je tu okruh příbuzných neboli společnost ( €pta ) a pro udržování všeho tohoto příslušenství jsou potřeba peníze ( vittaiƒ ). Peníze jsou nutné.

Tímto způsobem se člověk zaplétá v hmotném světě a je zakryt iluzí. Proč iluzí? Proč jsou takové důležité věci, jako žena, děti a peníze, iluze? Protože i když si v současnosti myslíte, že je všechno v pořádku - máte pěkně uspořádaný domov, byt, ženu, děti, společnost, ve které žijete, své postavení - jakmile nastane konec vašeho těla, bude konec se vším. Budete nuceni všechno opustit a přemístit se někam jinam. Nevíte, v jaké situaci se ocitnete. Vaše příští tělo může být tělo člověka, kočky, psa, poloboha nebo čehokoliv jiného. Nemáme ponětí jaké. Ale ať bude jakékoliv, jakmile opustíte své současné tělo, na všechno zapomenete. Nebudete si pamatovat, kdo jste byli, kdo byla vaše žena, jaký byl váš domov, jak velké bylo vaše bankovní konto a tak dále. Se vším bude konec.

Všechno skončí v jediném okamžiku, jako bublina, která se rozplyne v oceánu. Mořský příboj vytváří milióny a miliardy bublin, které za okamžik zanikají a je s nimi konec.

Tak vypadá hmotný život. Živá bytost cestuje v mnoha životních druzích po mnoha planetách, až nakonec získává lidskou životní podobu. Lidský život je příležitostí, kdy je možné pochopit, že se převtělujeme z jednoho místa na druhé, z jednoho života do druhého, a že jen ztrácíme čas, aniž bychom pochopili, jaké je naše přirozené postavení a proč tolik trpíme.

Tyto věci máme pochopit v lidské životní podobě. Ale místo toho, abychom se ptali na své skutečné postavení, zajímá nás pouze mithun…-bhavam a griha-ketra-sutapta-vittaihi - sex, žena, domov, majetek, děti, společnost, peníze a postavení. Jsme zaujati těmito věcmi a ztrácíme své životy.

Naróttam dás Thákur se tedy staví do naší role a naříká: ,,Můj drahý Pane, promarnil jsem svůj život. `` Proč? ,Tato lidská životní podoba je určena pro pochopení Rádhy a Krišny (Pána a Jeho energie) a pro uctívání Rádhá-Krišny. Já však, místo abych se zajímal o Rádhá-Krišnu, jen promarňuji svůj život smyslovým požitkem. ``

Pak naříká dál. Golokera prema-dhana hari-nama sankirtana: ,,Běda, proč mě vůbec nepřitahuje zpívání Haré Krišna? `` Zpívání Haré Krišna mantry je transcendentální vibrace; není to nic hmotného. Pochází z transcendentálního Krišnova sídla. Odtud pochází zvuk Haré Krišna. Tento zvuk je jako sluneční světlo, pocházející ze slunce. I když nemůžete jít na slunce, které je daleko mimo váš dosah, chápete, že sluneční světlo pochází ze sluneční planety. O tom není pochyb. Stejně tak vibrace Haré Kršna mantry pochází z Krišnovy planety Gólóky ( golokera prema-dhana ). A toto zpívání vzbuzuje lásku ke Krišnovi. ( Prema-dhana znamená ,,poklad lásky ke Krišnovi``.)

Naróttam dás Thákur naříká: ,,Běda, proč mě vůbec nepřitahuje zpívání Haré Krišna? `` Proč by člověka mělo toto zpívání přitahovat? To je vysvětleno v příštím řádku. : ,,Zpívání Haré Krišna je jediným lékem, který může ulevit srdci od pálícího jedu smyslového požitku. `` Hiya znamená ,,srdce``. Naše srdce je neustále v plamenech. Proč? Protože je stále ve styku se smyslovými požitky. Žádný požitek smyslů mě nemůže skutečně uspokojit, ať se snažím sebevíc. Lidé usilují o smyslový požitek tolika různými způsoby, až nyní došli k poslednímu bodu: striptýzu a... jak se jmenuje ta krátká sukně?

Oddaný: Minisukně.

Šríla Prabhupáda: A k minisukním, ano. ( Směje se. ) Jelikož v hmotném světě je základním principem sex, každý vybízí: ,,Užívej si sexu, užívej si sexu! `` Ale i když se budete snažit užívat si sexu sebevíc, nikdy nebudete uspokojeni. To je jisté, protože smyslový požitek není váš skutečný požitek. Jste duše a dokud se nedostanete na duchovní úroveň, nikdy nebudete uspokojeni žádným smyslovým požitkem. Budete pořád toužit po nějaké rozkoši, ale nikde nenajdete uspokojení.

Naše hmotné požadavky: jíst, spát, pářit se a bránit se. Jsou jako ohnivý jed. Potom říká: ,,Mé srdce hoří tímto jedem, ale já jsem ani nevyzkoušel způsob, jak tomu zabránit: zpívání Haré Krišna. Toto zpívání mě nepřitahuje, a proto jsem promarnil svůj život. ``

Dále říká: vrajendra-nandana ... Zpívání Haré Krišna zavedl Pán Kršna Samotný, Vradžendra-nandana, v podobě Pána Čaitanji, Sačí-suty. Krišna hrál roli syna Mahárádže Nandy, krále Vrndávanu. Krišna se proto nazývá Vradžendra-nandana. Pán Čaitanja hrál roli syna Sačí, a proto je známý jako Sačí-suta. Nejvyššího Pána těší, když je oslovován společně se jménem Svého oddaného, se jménem Svojí energie. (Jeho oddaní jsou také Jeho energie.) I když nemá žádného otce - je otcem všech - když sestupuje na Zemi, přijímá nějakého oddaného jako Svého otce. Když čistý oddaný chce Kršnu za svého syna, Kršna oddaného přijme za jednoho ze Svých rodičů.

Naróttam dás Thákur tedy říká, že Vrajendra-nandana (Kršna) se nyní zjevil jako Sačí-suta (Pán Čaitanja) a z Balaráma (Krišnova bratra) se stal Nitái. A co dělají?: zachraňují všechny zkažené hříšné podmíněné duše tím, že je učí zpívat Haré Krišna. V tomto věku, Kali-juze, nenajdete žádného zbožného člověka nebo nějakou svatou osobu. Každý se oddává hříšným činnostem. Ale pouhým šířením Haré Krišna mantry Pán Čaitanja zachránil každého, bez ohledu na to, jak byl kdo pokleslý. ,,Pojď! `` volal, ,,zpívej Haré Kršna a budeš osvobozený. ``

Jaký je důkaz, že Pán Čaitanja zachraňoval i ty nejpokleslejší? Džagái a Mádhái byli dva bratři, kteří se dopouštěli hříšných činností všeho druhu. Narodili se ve velice vznešené bráhmanské rodině, ale vlivem špatné společnosti se z nich stali hříšníci. Podobně i dnes lidé na Západě původně pocházejí z velice pěkných árijských rodin, ale vlivem společnosti poklesli. Jejich okolí je plné nedovoleného pohlavního styku, požívání omamných látek, jedení masa a hazardování. Takže Jagái a Mádhái jsou jako dnešní moderní lidé a Pán Čaitanja je zachránil jednoduše tím, že je přiměl ke zpívání Haré Krišna mantry.

Zpívání Haré Krišna dokáže bez pochyby osvobodit všechny pokleslé duše. To není žádná falešná propaganda. Každý, kdo se zapojí do tohoto procesu, se stane světcem. Získá vědomí Krišny a stane se čistým člověkem.

Zpívání Haré Krišna očistí naše srdce, naše hořící srdce. Pak pochopíme: ,,Jsem věčný služebník Nejvyššího Pána, Krišny. `` To je možné pochopit obvykle až po mnoha a mnoha životech, jak Krišna potvrzuje v Bhagavad-gítě (7.19). ,,Kdo se po mnoha a mnoha životech stane moudrým člověkem, odevzdá se Mně. `` Proč? V€sudevaƒ sarvam iti: protože bude vědět, že Vásudéva, Krišna, je všechno. Taková velká duše je však velice vzácná ( sa mah€tm€ su-durlabhaƒ ).

Pán Čaitanja ale umožnil stát se snadno takovou velkou duší. Jak? Jednoduše zpíváním Haré Krišna. Proto na konci své písně Naróttam dás Thákur říká: ,,Můj drahý Pane Krišno, nyní jsi přede mnou přítomný společně se Svojí vnitřní silou, s energií blaženosti Rádhárání. Prosím, buď ke mně milostivý. Nezavrhuj mě, že jsem tak hříšný. Moje minulost je černá, ale nezavrhuj mě. Prosím, přijmi mě. Neodháněj mě pryč. Odevzdávám se Ti. ``

Všichni bychom tedy měli jít ve stopách Naróttama dáse Thákura. Očišťujícím procesem je zpívání Haré Krišna. A jakmile bude naše srdce očištěné, budeme zcela přesvědčeni o tom, že Krišna je Nejvyšší Pán a že my jsme Jeho věční služebníci. Zapomněli jsme na to. Sloužíme, ale místo abychom sloužili Pánovi, sloužíme svým smyslům. Nikdy jsme nebyli pány. Nejsme pány svých smyslů, ale jsme jejich služebníky. To je naše postavení.

Proč se tedy nestat raději služebníkem Nejvyššího Pána, než být stále služebníky svých smyslů? Pány svých smyslů se můžete stát ve skutečnosti jedině tehdy, když se stanete služebníky Kršny. Jinak to není možné. Buď god€sa nebo gosv€m…: máte na vybranou. Ten, kdo je služebníkem svých smyslů, se nazývá god€sa a ten, kdo je pánem svých smyslů, se nazývá gosv€m…. Ovládá své smysly. Když chce jeho jazyk jíst něco, co nebylo obětováno Kršnovi, myslí si: ,,Jazyku, tuhle věc nedostaneš. To není kŤŠa-pras€dam (jídlo obětované Kršnovi). `` Tak se z člověka stává gosv€m… neboli pán svých smyslů.

Když člověk nedovolí svým smyslům dělat si co chtějí pro smyslový požitek, ale jedná pouze ve službě Kršnovi, nazývá se to oddaná služba. HŤ…keŠa hŤ…keŹa-sevanaˆ bhaktir ucyate: oddaná služba znamená zaměstnat své smysly v uspokojování Pána smyslů. Nejvyšší pán smyslů je Kršna. Nyní se snažíme používat své smysly ve službě sobě. To se nazývá májá neboli iluze. Jakmile však tytéž smysly zaměstnáme ve službě Kršnovi, pak to je dokonalost. Nezastavujeme činnosti smyslů, ale očišťujeme smysly tím, že je zaměstnáme ve službě Pánovi. To je vědomí Kršny.

Mnohokrát vám děkuji. Nějaké otázky?

Oddaný: Šrílo Prabhupádo, proč se o Ježíši říká, že je syn Boha? Jestliže obvykle Kršna bývá syn, jak to, že Pán Ježíš...

Šríla Prabhupáda: Ne ,,obvykle``. Kršna je nejvyšší otec, ale z lásky se stává synem Svého oddaného. Být syn není Kršnovo základní postavení - Jeho základní postavení je být otcem ( ahaˆ b…ja-pradaƒ pit€ ), ale někdy se dobrovolně stává synem, aby vychutnal otcovskou nebo mateřskou lásku, kterou k Němu cítí Jeho oddaný.

Když se čistý oddaný modlí: ,,Můj drahý Pane, chtěl bych Tě za syna, `` Kršna jeho modlitbu přijme. Vasudéva a Dévakí se takto stali Kršnovými rodiči. V předchozím životě podstoupili přísné odříkání. Byli manželé, ale neměli spolu žádný pohlavní styk. Byli odhodlaní nemít dítě, dokud nedostanou Pána za svého syna. Vykonávali proto mnoho tisíc let přísné odříkání. Pán se jim potom zjevil a zeptal se: ,,Co si přejete? ``

,,Pane, chceme syna jako jsi Ty. ``

,,Jak můžete dostat syna jako jsem Já? Sám se stanu vaším synem! ``

Kršna, Nejvyšší Pán, je otcem každého, ale dobrovolně se stává synem Svého oddaného. Ve skutečnosti je ale vždy nejvyšším otcem.

Oddaný: Šrílo Prabhupádo, četl jsem ve Šrímad-Bhágavatamu, že když se někdo stane osvobozenou duší, dosáhne dokonalé svobody, a že jeho svoboda je někdy na stejné úrovni jako Kršnova a někdy dokonce větší než Kršnova. Můžete to vysvětlit?

Šríla Prabhupáda: Ano. Vezmi si například Vasudévu. Je víc než Kršna. Nebo matka Jašódá. Viděl jsi ten obrázek, jak Jašódá svazuje Krišnu?

Oddaný: Kde Krišna vypadá jako malé dítě?

Šríla Prabhupáda: Ano. Nejvyšší Pán nahání každému strach, ale Sám se bojí matky Jašódy: ,,Maminko, prosím tě, nesvazuj Mě. Už tě budu poslouchat. ``

Matka Jašódá je tedy víc než Bůh, víc než Krišna. Májávádští (neosobní) filozofové chtějí splynutí s Pánem, ale naše filozofie je být víc než Krišna. Proč splynout s Krišnou? Víc než Krišna. A Krišna skutečně dělá Svého oddaného větším, než je On Sám. Dalším příkladem je Ardžuna. Krišna hrál roli jeho vozataje. Krišna byl ve skutečnosti hlavním hrdinou bitvy na Kurukšétře, ale přenechal toto postavení Svému oddanému: ,,Ardžuno, staň se hrdinou. Budu ti dělat vozataje. ``

Krišna je jako otec, který chce vidět, že jeho syn je větší než on. Když je otec CSc., chce vidět, že jeho syn je DrSc. Pak bude otec spokojený. Nebude tolerovat, když někdo jiný chce být větší než on, ale když je jeho syn větší než on, je rád. Stejně tak Kršna, Nejvyšší Pán, chce vidět, že Jeho oddaný je větší než On Sám. To je Jeho potěšení.

 

Krišna, přemožitel Amora

 

,,Muže přitahuje žena a ženu přitahuje muž a jakmile spolu začnou pohlavně žít, jejich připoutanost k tomuto hmotnému světu vzrůstá víc a víc... Nás však nemá přitahovat lesk tohoto hmotného světa. Máme být přitahováni ke Kršnovi. Jakmile nás upoutá Krišnova krása, zapomeneme na falešnou krásu hmotného světa. ``

Každého v tomto hmotném světě přitahuje sex. Taková je skutečnost. Jak říká Šrímad-Bhágavatam:  ,,Takzvané štěstí v rodinném životě začíná u pohlavního styku ( maithuna ). ``

Muži se žení, aby uspokojili svoji pohlavní touhu. Potom zplodí děti. Když děti vyrostou, dcera se vdá a syn se ožení a mají stejný smysl života: sex. Potom přijdou vnoučata.

Tak se zvětšuje hmotné štěstí - sry-aisvarya-prajepsavah    ..sri...znamená ,,krása``, aisvarya znamená ,,bohatství`` a praja znamená ,,děti``. Lidé si o sobě myslí, že jsou úspěšní, když mají krásnou ženu, slušné bankovní konto, dobré syny, dcery, snachy a tak dále. Jakmile má někdo rodinu, krásnou ženu, bohatství a mnoho dětí, pokládá se za toho nejúspěšnějšího člověka.

Jaký je to však úspěch? Šástry (písma) říkají, že tento úspěch je jen výsledkem pohlavního styku. Nic víc. Můžeme tomu přidávat různá pozlátka, ale stejné pohlavní štěstí zažívají i prasata. Prase si celý den pochutnává na výkalech a pak má pohlavní styk bez ohledu na to s kým - prase při sexu nerozlišuje mezi matkou, sestrou nebo dcerou.

Šástra tedy říká, že v tomto hmotném světě jsme uvězněni pouze kvůli sexu. Všichni jsme oběti Amora. Amor neboli Madana je bůh sexu. Nikdo se nemůže těšit z pohlavního života bez popudu Madany. A jedním z Krišnových jmen je Madana-móhana, ,,přemožitel Amora``. Znamená to, že člověk, kterého přitahuje Krišna, zapomene na požitek z pohlavního života. To je měřítko našeho duchovního pokroku.

Další význam slova madana je ,,opojit nebo omámit``. Každý je jako šílený pod vlivem pohlavní touhy. Šrímad-Bhágavatam říká: ,,Celý hmotný svět se točí kolem přitažlivosti mezi mužem a ženou. `` Muže přitahuje žena a ženu přitahuje muž a jakmile spolu začnou pohlavně žít, jejich připoutanost k tomuto hmotnému světu vzrůstá víc a víc. Po svatbě si vytvářejí domov a hledají práci nebo půdu pro farmaření, protože si musejí vydělat peníze na živobytí. Pak přicházejí suta (děti), €pta (přátelé a příbuzní) a vittaiƒ (majetek) a pouta k hmotnému světu sílí. A to vše začíná tím, že jsme přitahováni k pohlavnímu požitku, madana.

Nás však nemá přitahovat lesk tohoto hmotného světa. Máme být přitahováni ke Kršnovi. Jakmile nás upoutá Krišnova krása, zapomeneme na falešnou krásu hmotného světa. Šrí Jamunáčárja říká:


,,Od chvíle, kdy mě začala přitahovat Krišnova krása a začal jsem sloužit Jeho lotosovým nohám, získávám stále nový a nový požitek a jakmile jen pomyslím na pohlavní styk, ústa se mi zkřiví a musím si odplivnout. ``

Krišna je tedy Madana-móhana, přemožitel Madany neboli Amora. Madana přitahuje každého, ale jakmile někoho upoutá Krišna, Madana je poražen. A jakmile je poražen Madana, překonáme hmotný svět. Jinak je to velice těžké. Jak Krišna říká v Bhagavad-gítě (7.14):


Tento hmotný svět je velice těžké překonat, ale když se odevzdáme Kršnovi a velice pevně se upneme k Jeho lotosovým nohám - ,,Krišno, zachraň mě! `` - Krišna slibuje: ,,Neboj se, Já tě zachráním. `` Kaunteya pratijana...,,Milý Ardžuno, můžeš vyhlásit, že ochráním Své oddané, kteří nemají jinou touhu než Mi sloužit. ``

Lidé naneštěstí nevědí, že jejich jedinou povinností je vyhledat útočiště u Kršnových lotosových nohou. To je náš jediný úkol. Zaměstnáme-li se čímkoliv jiným, budeme se pouze zaplétat do tohoto hmotného světa. Cílem lidského života je vyprostit se ze sevření hmotného světa. Ale jak říká Bhágavatam:  ,,Lidé nevědí, že konečným cílem jejich života je realizovat Višnua neboli Krišnu. ``

V tomto věku je velice obtížné probouzet v lidech vědomí Krišny. Čaitanja Maháprabhu nám však nařídil šířit toto poznání po celém světě. Musíme se o to tedy pokusit. I když lidé naše pokyny nepřijmou, nemůže nás to ovlivnit. Jediné, co musíme učinit, je snažit se ze všech svých sil. Májá (iluze) je velice silná a vyprostit živou bytost z jejích spárů není nic snadného. Můj Guru Mahárádž založil mnoho chrámů po celé Indii, ale někdy říkal: ,,Kdybych i za cenu ztráty všech těchto chrámů přivedl jediného člověka k vědomí Kršny, mé poslání by bylo naplněné. ``

Naším cílem není stavět velké budovy, i když i to je někdy potřeba pro rozšiřování vědomí Kršny a pro to, abychom poskytli lidem útočiště. Náš hlavní zájem je ale obrátit zmatené podmíněné duše ke Kršnovi. To je náš hlavní cíl. Bhaktivinód Thákur a další vaišnavové nás proto varují před stavěním mnoha velkých chrámů, neboť bychom se mohli začít příliš zajímat o hmotné věci a mohli bychom zapomenout na Kršnu.

Samozřejmě, ve svém původu není nic hmotné. Považovat něco za hmotné je pouhá iluze. Ve skutečnosti je všechno duchovní. Jak může být něco hmotné? Nejvyšší Pán je Nejvyšší Duše a jelikož všechno pochází z Něho, to, čemu říkáme hmotná energie, pochází také z Něho, a tudíž je to také duchovní.

Potíž je ale v tom, že v tomto hmotném světě, který tvoří Krišnova nižší energie, můžeme na Krišnu zapomenout. Lidé se zaměstnávají mnoha různými činnostmi - to vidíme velice jasně v západních zemích - vynalézají mnoho moderních zařízení, ale výsledkem je, že zapomínají na Krišnu. A to je hmotné - zapomenout na Krišnu.

Ve skutečnosti neexistuje nic než Kršna a Jeho energie. Jak říká Nárada Muni: i,,Tento svět je Krišna, Bhagaván. `` Živým bytostem v kvalitě nevědomosti se však zdá, že se svět kolem od Bhagavána liší. Maha-bhagavata neboli čistý oddaný nerozlišuje mezi hmotným a duchovním, protože všude vidí Krišnu. Jakmile vidí něco, co nazýváme hmotné, vidí to jako přeměnu Krišnovy energie. Pán Čaitanja dal následující příklad:

 

Když čistý oddaný vidí strom, zapomíná na strom a vidí Krišnovu energii. A jakmile vidí Kršnovu energii, vidí také Krišnu. Proto namísto stromu vidí Krišnu.

Jiným příkladem je slunce a sluneční světlo. Jakmile vidíte sluneční světlo, ihned si můžete vzpomenout na slunce. Není to tak? Jakmile vám ráno svítí sluneční světlo oknem do pokoje, ihned si vzpomenete na slunce. Jste si jistí jeho přítomností, protože víte, že bez slunce nemůže existovat sluneční záře. Stejně tak bychom si měli v souvislosti s každou věcí, kterou vidíme, ihned vzpomenout na Krišnu, protože vše je projevem Jeho energie. A jelikož se energie neliší od svého zdroje, ten, kdo chápe Krišnu a Jeho energie, nevidí nic než Krišnu. Pro takovou osobu proto neexistuje žádný hmotný svět. Pro dokonalého oddaného je všechno duchovní ( sarvaˆ khalv idaˆ brahma ).

Musíme tedy připravit své oči na to, aby viděly Krišnu všude. A touto přípravou, očistným procesem, je oddaná služba Krišnovi:


Jakmile vyvineme vědomí Krišny, zříkáme se všech nepravých označení a náš zrak, hmat, čich a tak dále začínají být nirmala (očištěné), protože je zaměstnáváme ve službě Kršnovi. Pak můžeme okamžitě vidět Kršnu všude. Dokud naše oči nejsou očištěné, nemůžeme Kršnu vidět, ale jakmile se očistí oddanou službou, budeme vidět jen Kršnu.

Amor je jedním z představitelů iluzorní hmotné energie. Jsme-li však dokonale pohrouženi ve vědomí Kršny, Amor nás svými šípy nemůže zasáhnout do srdce. Dobrým příkladem je Haridás Thákur. Když byl Haridás Thákur mladý, jednou uprostřed noci za ním přišla svůdně oblečená mladá prostitutka a nabídla mu pohlavní styk. Haridás Thákur řekl: ,,Dobře, sedni si prosím. Splním ti tvoji touhu, ale nejdřív musím dokončit svá kola Haré Krišna mantry. `` Jen si to představte! Je hluboká noc a před Haridásem Thákurem stojí krásná mladá dívka a nabízí mu sex. Jeho to však nerozruší a opakuje Hare Krišna. Své zpívání nikdy neskončil a její plán byl proto neúspěšný.

Jakmile jsme tedy plně pohrouženi do vědomí Krišny, Amor nás nemůže zasáhnout do srdce. Před oddaným mohou být tisíce krásných žen, ale nevyvedou ho z rovnováhy. Vidí je všechny jako energie Kršny. Myslí si: ,,Patří Krišnovi a jsou určeny pro Jeho požitek. ``

Povinností oddaného je snažit se zaměstnat všechny krásné ženy ve službě Krišnovi, nikoliv snažit se je využít pro vlastní požitek. Oddaný není zasažen šípy Amora, protože vidí vše ve vztahu ke Krišnovi. To je skutečné odříkání. Oddaný nepřijímá nic pro svůj smyslový požitek, ale zaměstnává všechno a všechny ve službě Krišnovi. To je vědomí Krišny.

Děkuji vám mnohokrát.