Jdi na obsah Jdi na menu
 


Prospěch ze zpívání manter

Odčinění

 

Višnudútové pokračovali: ,,Adžámil již provedl odčinění za všechny své hříšné činnosti. Odčinil nejen hříchy, kterých se dopustil v jednom životě, ale také ty, kterých se dopustil v milionech životů, neboť v bezvýchodné situaci zpíval svaté jméno Nárájana. I když nezpíval čistě, zpíval bez přestupků, a proto je nyní čistý a hoden vysvobození.
Dokonce i dříve, například při jídle a podobně, volal svého syna a říkal:, Můj drahý Nárájane, prosím, pojď sem. ` I když volal jméno svého syna, pronášel čtyři slabiky na-ra-ya-na. Pouze tím, že opakoval jméno Nárájana, dostatečně odčinil všechny hříchy a odstranil hříšné reakce za miliony životů.
Zpívání svatého jména Pána Višnua je nejlepším způsobem odčinění pro toho, kdo krade zlato a jiné cennosti, pro opilce, pro toho, kdo zradí přítele nebo příbuzného, pro toho, kdo zabije bráhmana nebo pro toho, kdo má pohlavní styk s manželkou svého gurua nebo jiného nadřízeného. Je to také nejlepší způsob odčinění pro člověka, který zabije svého otce, krále nebo ženu, pro toho, kdo zabíjí krávy a také pro všechny ostatní hříšníky. Pouhým zpíváním svatého jména Pána Višnua takoví hříšní lidé upoutají pozornost Nejvyššího Pána, který potom zváží:, Tento člověk zpíval Mé jméno, a proto je Mou povinností ho ochránit. ``` (Šrímad-Bhágavatam 6.2.7 0196 10)

Úplné rozhřešení

Višnudútové obviňovali Jamadúty, že nevědí, koho odvést a koho nikoliv. Jamadútové obvykle odvádějí hříšníky, ale v tomto případě přišli zajmout Adžámila, který byl vysvobozen od všech hříšných reakcí pouhým zpíváním jména ,,Nárájan``. Višnudútové Jamadúty kritizovali a říkali: ,,Nevíte, koho potrestat a koho nikoliv. I když se Adžámil dopustil tolika hříšných činností, nyní je osvobozen od všech reakcí za své hříchy. Všechny své hříchy zcela napravil zpíváním svatého jména Nárájana. Proč ho chcete zatknout jako zločince? Neměl v úmyslu zpívat svaté jméno, ale přesto ho zpíval, a proto je nyní osvobozen od všech hříchů. `` Jamadútové brali v úvahu pouze Adžámilovu vnější situaci. Jelikož byl po celý život nesmírně hříšný, mysleli si, že by měl být přiveden k Jamarádžovi. Nevěděli, že se osvobodil od všech reakcí za své hříchy. Višnudútové jim vysvětlili, že v okamžiku smrti - a také během svého života - zpíval jméno Nárájana, a proto byl vysvobozen. V této souvislosti Šríla Višvanáth Čakravartí Thákur cituje z písem následující verše:


,,Pouhým vyslovením jednoho svatého jména Hariho může člověk odstranit reakce za více hříchů, než kolika je schopen se dopustit. `` (Brhad-višnu Purána)


,,Jestliže někdo zpívá svaté jméno, dokonce i když je v bezvýchodné situaci nebo nechtěně, všechny jeho hříšné reakce okamžitě zmizí, stejně jako se malá lesní zvířata strachy rozutečou, když slyší řev lva. `` (Garuda Purána)


,,Člověk, který jednou vysloví svaté jméno Pána, skládající se ze dvou slabik ha-ri, má zajištěnou cestu k vysvobození. `` Toto jsou některé z veršů, které vysvětlují, proč Višnudútové zabránili Jamadútům vzít Adžámila k Jamarádžovi. Existují různé druhy hříchů a jedním z nich je krádež. Zloději a lupiči jsou velice hříšní lidé. Dalším hříchem je opilství. Višnudútové odsuzují ty, kdo mají sklony požívat omamné látky a krást. Jiným příkladem hříchu je zradit své přátele, zabít bráhmana nebo vaišnavu, zneuctít svého duchovního mistra nebo učitele, zabít ženu, krále a zabít krávu. To jsou ty nejhorší hříchy. Višnudútové však říkají, že dokonce i když se člověk dopustil mnoha takových hříchů, pokud třeba jen jednou vysloví svaté jméno Nárájana, vysvobodí se od všech hříšných reakcí. Šrídhar Svámí říká: ,,Opakování svatého jména Nárájana, Pána Hariho, nejen smazalo všechny Adžámilovy hříšné reakce, ale umožnilo mu také vysvobodit se a v okamžiku smrti byl přenesen do duchovního světa. `` Zpívání Krišnova svatého jména vymaže všechny hříchy - dokonce ještě více hříchů, než kolika jsme schopni se dopustit. Jelikož Adžámil zpíval svaté jméno bez přestupků a zpíval upřímně, zcela se osvobodil od všech hříšných reakcí. Proto klademe tak velký důraz na zpívání Haré Krišna. Zbožné činnosti, odříkání, oběti - všechno je vykonáno pouhým zpíváním Haré Krišna mantry. Není třeba věnovat se nějaké jiné józe, provádět odčinění, odříkání nebo pokání. Pouhým zpíváním bez přestupků dosáhneme výsledků všech ostatních rituálních obřadů, předepsaných ve Védách. Když se Adžámil dříve zabýval hříšnými činnostmi, aby uživil svou rodinu, zpíval bez přestupků jméno Nárájana. Zpívat svaté jméno Pána jen proto, abychom vymazali své hříšné činnosti, nebo dopouštět se hříšných činností a spoléhat na sílu svatého jména je přestupek . I když se ale Adžámil dopouštěl hříšných činností, nikdy nezpíval svaté jméno Nárájana, aby je odčinil; volal pouze jméno svého syna. Proto bylo jeho zpívání účinné. A protože takto vyslovoval svaté jméno, zničil již všechny hříšné reakce, nahromaděné za mnoho a mnoho životů. Závěrem tedy můžeme říci, že ten, kdo vždy zpívá svaté jméno Pána bez přestupků, je čistý. V těchto verších je potvrzeno, že Adžámil již nebyl hříšný, a protože zpíval jméno Nárájana, bez hříchů zůstal. Nezáleží na tom, že volal svého syna; svaté jméno působilo i tak. Hlupáci říkají, že člověk může zpívat jakékoliv jméno, dokonce i jméno poloboha, a dosáhnout stejného výsledku, jaký přináší zpívání svatého jména Pána. To je májávádská filozofie. Májávádíni si myslí, že každý je Bůh. Říkají: ,,Polobozi jsou Bozi, já jsem Bůh, ty jsi Bůh. `` Tvrdí, že můžeme zpívat jakékoliv jméno a získat vysvobození. V Bengálsku je velice populární kali kirtana. Lidé zpívají: ,,Kálí! Kálí! Kálí! `` nebo jména mnoha takzvaných avatárů. Jeden darebák přidal k mantře také jméno své manželky a jeho hloupí následovníci to po něm opakovali. Takto vedou májávádští filozofové své následovníky přímo do pekla. Čaitanja Maháprabhu proto důrazně varoval před nasloucháním májávádským filozofům, neboť to může zkazit celý náš duchovní život a může nám to být překážkou na cestě oddané služby. Na to bychom měli pamatovat vždy, když uslyšíme, že někdo zpívá různá jiná jména. Měli bychom zpívat svaté jméno Višnua, svaté jméno Kršny - a nikoho jiného. Písma nám radí, abychom zpívali pouze jméno Nejvyšší Osobnosti Božství, Kršny. Existují tisíce jmen Višnua a v určitém smyslu jsou Krišna a Višnu totožní, ale písma vysvětlují, že zpívání tisíce jmen Višnua přinese stejný výsledek, jako kdybychom zpívali pouze jednou jméno Ráma, a jestliže budeme zpívat třikrát Ráma, bude to stejné, jako kdybychom pouze jednou zpívali jméno Krišna. Jinými slovy, zpíváním svatého jména Kršny člověk automaticky dosáhne všech dobrých výsledků. Čaitanja Maháprabhu proto v souladu se závěry písem doporučuje:


,,V tomto věku hádek a nedorozumění je jediným způsobem osvobození zpívání svatých jmen Pána. Neexistuje žádný jiný způsob. Neexistuje žádný jiný způsob. Neexistuje žádný jiný způsob. `` (Brhan-náradíja Purána) Když začneme zpívat svaté jméno, okamžitě se osvobodíme od všech hříšných reakcí a tím začne také náš duchovní život. Pokud se nezbavíme hříšného života, nemůžeme se nikdy stát čistými vaišnavy.

Přestupky proti svatému jménu Dokonce i oddaný se někdy může dopustit nějaké hříšné činnosti, ať již nevědomě, nebo pod vlivem svého minulého hříšného chování. Jestliže ale upřímně lituje a myslí si: ,,Neměl jsem to dělat, ale jsem tak hříšný, že jsem se tohoto hříchu zase dopustil, `` Nejvyšší Pán mu promine díky jeho opravdové lítosti. Když však někdo úmyslně vykonává hříšné činnosti a očekává, že mu je Pán promine, protože zároveň zpívá Haré Kršna, je to neomluvitelné. Jestliže někdo vykonává hříšné činnosti a spoléhá na sílu zpívání svatého jména, dopouští se přestupku proti zpívání svatého jména ( n€ma-apar€dha ). Z deseti přestupků je hřešit na síle svatého jména Pána nejzávažnější. Když se někdo vysvobodí zpíváním Haré Kršna od všech hříšných reakcí a znovu se dopouští stejných hříchů, je to těžký zločin. Pro obyčejného člověka není stejný hřích tak závažný, ale pro toho, kdo zpívá Haré Kršna, je velice nebezpečný. Je to stejně vážné, jako když vládní úředník, který má vysoké postavení, zneužije své funkce a přijme úplatek. Takoví zločinci zaslouží největší potrestání. Jestliže policista krade, jeho zločin a následný trest jsou větší než zločin a trest pro obyčejného zloděje. Takový je zákon. Podobně ten, kdo zneužívá Haré Kršna mantru a myslí si: ,,Zpívám Haré Krišna, takže se mohu dopouštět hříchů a bude mi odpuštěno, `` nikdy nedosáhne konečného cíle zpívání svatého jména. Zaplete se v neustálém koloběhu: vysvobodí se, opět se dopustí hříchu, potom se zase vysvobodí, pak se opět dopustí hříchu, vysvobodí se a zase se dopustí hříchu. Takto nikdy nedosáhne konečného vysvobození. Z toho bychom však neměli usuzovat, že zpívání Haré Krišna nemůže odstranit naše hříšné reakce. Jedním z deseti přestupků proti svatému jménu Pána je myslet si, že svaté jméno nedokáže smazat hříšné reakce. Ti, kdo se snaží zpívat Haré Kršna mahá-mantru bez přestupků, by měli mít pevnou víru ve slova šáster, která prohlašují, že zpívání Krišnových svatých jmen je ze všeho nejmocnější. Višnudútové v těchto verších říkají: ,,Zpívání svatého jména Pána Višnua je pro všechny hříšníky nejlepším způsobem odčinění. `` Velice často je však potíž v tom, že někdo zpívá Haré Krišna a pak se znovu dopouští hříchu. Dokonalost zpívání svatého jména Klíčem k úspěšnému zpívání svatého jména je velice pečlivě se vyhýbat jakýmkoliv hříchům. Zpíváním Haré Krišna mahá-mantry se člověk vysvobodí od všech reakcí za své minulé hříchy, a pokud se těmto hříchům již dokáže vyhýbat, velice rychle se z něj stane pokročilý oddaný a jeho mysl spočine u Kršnových lotosových nohou. Pokud pravidelně a bez přestupků zpíváme Haré Krišna, budeme stále osvobozeni od všech hříšných reakcí a naše záliba v oddané službě Nejvyšší Osobnosti Božství se bude zvětšovat. Haridás Thákur a takzvaný ,,bráhman`` jednou diskutovali o síle Krišnova svatého jména. Haridás Thákur na shromáždění vaišnavů řekl: ,,Díky zpívání svatých jmen Pána bez přestupků člověk nejen dospěje na duchovní úroveň ( brahma-bh™taƒ ), ale také se probudí jeho dřímající láska k Bohu a on bude automaticky vysvobozen. `` Bráhman namítal: ,,Nepřeháněj účinky zpívání. Člověk se může vysvobodit jen po dlouhém odříkání a pokání. Ty ale říkáš, že pouhým zpíváním Haré Kršna se můžeme vysvobodit. Pokud to není pravda, uříznu ti nos. `` Haridás Thákur odpověděl: ,,Jestliže zpívání Haré Krišna nepřináší vysvobození, pak si sám uříznu nos. `` Všechny přítomné na shromáždění velice rozčílilo, když viděli, jak velkého přestupku se proti Haridásovi Thákurovi bráhman dopustil, a okamžitě ho vyhnali. Krátce potom bráhman onemocněl leprou a jeho krásný nos mu upadl. Tento příběh se vypráví v Čaitanja-čaritámrtě. Existují tři stupně zpívání svatého jména: zpívání s přestupky, zpívání v osvobozeném stavu a zpívání s čistou láskou k Bohu. Tyto stupně zpívání se dají přirovnat ke zrání manga. Nezralé mango je kyselé, ale když dozraje, má velice sladkou chuť. Zpočátku se nám možná nechce zpívat, ale když se osvobodíme, zpívání je tak sladké, že ho již nemůžeme zanechat. Šríla Rúpa Gósvámí napsal krásný verš, popisující sladkost Kršnova svatého jména:


,,Nevím, kolik nektaru je ve dvou slabikách kŤ-Ša. Když zpíváme Kršnovo svaté jméno, zdá se, že tančí na našem jazyku, takže chceme mít mnoho úst. Když Kršnovo jméno dolehne k našim uším, toužíme mít miliony uší, a když svaté jméno tančí v našem srdci, přemůže činnosti mysli a všechny smysly ustrnou. `` Toto pociťuje člověk, který je na osvobozené úrovni zpívání. Na této úrovni zvané prema člověk skutečně vychutnává zpívání Hare Krišna, Hare Krišna, Krišna Krišna, Hare Hare / Hare Rama, Hare Rama, Rama Rama, Hare Hare. Této úrovně však můžeme dosáhnout pouze tehdy, následujeme-li usměrňující zásady. Musíme být opatrní. Když se vyléčíme z nějaké nemoci, nejprve se musíme nějakou dobu zotavovat. Jestliže uděláme něco špatně, nemoc se může vrátit. Je hloupost myslet si, že jakmile se osvobodíme, můžeme dělat, co chceme. Vždy musíme věrně dodržovat usměrňující zásady duchovního života.

Prospěch ze zpívání svatého jména

Šríla Višvanáth Čakravartí Thákur nám ve svých komentářích k devátému a desátému verši nabízí podrobnější vysvětlení síly svatého jména. Jeho komentář je psaný formou dialogu o tom, jak se člověk může osvobodit od všech hříšných reakcí pouhým zpíváním svatého jména Pána: ,,Zpíváním svatého jména Pána se člověk může osvobodit od všech reakcí za svůj hříšný život. Jestliže se však někdo dopouští hříchů v plném vědomí a ne pouze jednou, ale mnohokrát, nemůže se osvobodit od reakcí za své hříchy, ani kdyby prováděl odčinění po dvanáct nebo i více let. Jak je potom možné, že když člověk pouze jednou vysloví svaté jméno Pána, ihned se vysvobodí od všech reakcí za tyto hříchy? `` Višvanáth Čakravartí Thákur odpovídá citací devátého a desátého verše této kapitoly: ,,Zpívání svatého jména Pána Višnua je nejlepším způsobem odčinění pro toho, kdo krade zlato a jiné cennosti, pro opilce, pro toho, kdo zradí přítele nebo příbuzného, pro toho, kdo zabije bráhmana, nebo pro toho, kdo má pohlavní styk s manželkou svého gurua nebo jiného nadřízeného. Je to také nejlepší způsob odčinění pro člověka, který zabije svého otce, krále, nebo ženu, pro toho, kdo zabíjí krávy a také pro všechny ostatní hříšníky. Pouhým zpíváním svatého jména Pána Višnua takoví hříšní lidé upoutají pozornost Nejvyššího Pána, který potom zváží:, Tento člověk zpíval Mé jméno, a proto je Mou povinností ho ochránit. ``` ,,Člověk může odčinit svůj hříšný život a zničit všechny hříšné reakce zpíváním svatého jména, jež je daleko lepší než obyčejné odčinění, které může hříšného člověka dočasně ochránit, ale nedokáže úplně očistit jeho srdce od hluboko zakořeněných tužeb po vykonávání hříšných činností. Obyčejné odčinění proto není tak mocné jako zpívání svatého jména Pána. V šástrách je řečeno, že pokud člověk jen jednou vysloví svaté jméno a zcela se odevzdá lotosovým nohám Pána, Krišna na něj dohlédne a vždy mu poskytne ochranu. To potvrzuje Šrídhar Svámí. Když byl Adžámil ve velkém nebezpečí a Jamarádžovi sluhové ho chtěli odvléci pryč, Pán ihned poslal Své osobní služebníky, aby Adžámila ochránili. Jelikož byl Adžámil zbaven všech hříšných reakcí, Višnudútové se ho zastali a ochránili ho. Adžámil dal svému synovi jméno Nárájan, a protože ho velmi miloval, často ho volal. I když volal pouze na svého syna, svaté jméno mělo sílu, neboť jméno Nárájan se od Pána Nárájana neliší. Když Adžámil svého syna takto pojmenoval, všechny reakce za jeho hříšný život se zneutralizovaly, a když ho často volal a tisíckrát tím opakoval svaté jméno Nárájana, dělal ve skutečnosti nevědomě pokrok ve vědomí Krišny. Někdo může namítat:, Jestliže Adžámil neustále opakoval jméno Nárájana, jak mohl žít s prostitutkou a myslet na víno? ` Svými hříšnými činnostmi si znovu a znovu způsoboval utrpení, a někdo proto řekne, že vysvobození mu přineslo pouze volání svatého jména Nárájana v okamžiku smrti - nikoliv to, že opakoval svaté jméno během svého života. Potom by ale jeho opakování jména Pána během celého života bylo : ten, kdo dále vykonává hříšné činnosti a zkouší své hříchy vyrovnat tím, že zpívá svaté jméno Pána, je nama-aparadha neboli ten, kdo dělá přestupky proti svatému jménu. Proti tomu můžeme namítnout, že Adžámil opakoval svaté jméno během celého života bez přestupků, neboť nezpíval jméno Nárájana s cílem vymazat své hříchy. Byl v takové iluzi, že si neuvědomoval své hříšné činnosti a nevěděl ani, že zpívání svatého jména Nárájana je může zneutralizovat. Během svého života se proto nedopustil náma-aparádhy a to, že voláním svého syna opakovaně zpíval svaté jméno Nárájana, můžeme považovat za čisté zpívání. Díky čistému zpívání Adžámil nevědomě nahromadil výsledky bhakti, oddané služby. Dokonce i když zpíval svaté jméno poprvé, stačilo to na vymazání všech hříšných reakcí za celý jeho život. Můžeme to logicky vysvětlit na následujícím příkladu. Fíkovník nedává ovoce okamžitě, ale až za nějaký čas. Podobně Adžámilova oddaná služba narůstala, a i když se dopustil velkých hříchů, reakce na něj neměly žádný vliv. Šástry říkají, že když člověk zpívá svaté jméno dokonce jen jednou, reakce za minulý, současný nebo budoucí hříšný život ho neovlivní. Můžeme dát jiný příklad. Jestliže hadovi vylámeme jedové zuby, zachrání to jeho možné příští oběti, i když je had uštkne několikrát za sebou. Jestliže oddaný vyslovil svaté jméno dokonce jen jednou bez přestupků, ochrání ho to navždy. Musí jen čekat, až výsledky takového zpívání postupem času dozrají. ``