Jdi na obsah Jdi na menu
 


Šrí Čaitanya Maháprabhu je nejmilosrdnější inkarnace Osobnosti Božství

2. 1. 2011

Učení Šrí Čaitanji a učení Šrí Krišny v Bhagavad-gítě se neliší. Učení Šrí Čaitanji je praktickou ukázkou Krišnova učení. Na konci Bhagavad-gíty Krišna říká, aby se Mu všichni odevzdali. Slibuje, že se okamžitě ujme takto odevzdané duše. Šrí Krišna, Nejvyšší Osobnost Božství, udržuje hmotný vesmír ve Své úplné expanzi jako Kšíródakašájí Višnu, ale toto udržování není přímé. Když však Nejvyšší Pán říká, že bude chránit Svého čistého oddaného, činí to Osobně. Čistý oddaný je duše, která se navždy odevzdala Bohu, stejně jako dítě je odevzdané rodičům nebo zvíře svému pánovi. Odevzdá-li se člověk Bohu, měl by: (1) přijmout věci, které mu pomáhají vykonávat oddanou službu, (2) odmítnout věci, které ji znemožňují, (3) pevně věřit, že ho Bůh ochrání, (4) cítit se výlučně závislý na milosti Boha, (5) mít stejné zájmy jako Bůh a (6) být skromný a pokorný.

Šrí Krišna vyžaduje, abychom se Mu odevzdali dodržováním těchto šesti bodů, ale pošetilci, tzv. učenci tohoto světa, nerozumějí Jeho požadavkům a vybízejí ostatní lidi, aby je zamítly. Devátou kapitolu Bhagavad-gíty uzavírá Šrí Kršna slovy: ,,Vždy na Mě mysli, staň se Mým oddaným, uctívej Mne a pouze Mně se klaň. Takto plně pohroužen ve Mě určitě ke Mně dojdeš.`` (Bg. 9.34) Učení démoni ale spíše než k Osobnosti Božství svádějílidstvo k neosobní, neprojevené, věčné a nezrozené pravdě. Neosobní májávádští filozofové nepřijímají, že konečným aspektem Absolutní Pravdy je Nejvyšší Osobnost Božství. Jestliže si opravdu přejeme poznat Slunce, musíme nejdříve poznat sluneční záři, potom sluneční planetu a po vstupu na Slunce stát tváří v tvář božstvu Slunce. Májávádští filozofové nemohou kvůli svým omezeným znalostem proniknout neosobní září, která se dá přirovnat ke slunečním paprskům. Upanišady potvrzují, že ten, kdo chce vidět Pána, musí nejprve proniknout oslnivou září Brahmanu a pak může shlédnout pravou tvář Nejvyšší Osobnosti Božství.

Šrí Čaitanja proto učí, jak přímo uctívat Šrí Krišnu, který se zjevil jako nevlastní syn krále Vradži. Také říká, že místo známé jako Vrndávan je stejně dobrý jako Šrí Kršna, protože mezi Kršnou Samotným a Jeho jménem, vlastnostmi, podobami, zábavami, společníky a příslušenstvím není rozdíl. Taková je absolutní povaha Absolutní Pravdy.

Šrí Čaitanja dále učí, že nejvyšší způsob uctívání provádějí dívky z Vradži (gópí) které milují Kršnu bez jakýchkoliv hmotných nebo duchovních pohnutek. Také doporučil Šrímad-Bhágavatam jako bezchybné transcendentální dílo a naznačil, že nejvyšším cílem lidského života je vyvinout ryzí lásku ke Kršnovi, Nejvyšší Osobnosti Božství.

Čaitanjovo učení se shoduje s učením Šrí Kapily, původního zakladatele sánkhja-jógy a sánkhjové filozofie, doporučující rozjímání nad transcendentální podobou Pána. Meditace o něčem neosobním nebo beztvarém nepřipadá v úvahu. Meditovat o transcendentální podobě Višnua je možné i bez provádění složitých jógových pozic. Taková meditace se nazývá dokonalé samádhi a Kršna to potvrzuje na konci šesté kapitoly Bhagavad-gíty: ,,Ze všech jogínů považuji za nejvyššího toho, kdo je se Mnou nejdůvěrněji spojen, neustále na Mě myslí a oddaně a láskyplně Mi slouží.`` (Bg. 6.47)

Šrí Čaitanja učil sánkjovou filozofii  která říká že Nejvyšší Pán je se Svým výtvorem totožný a zároveň se od něho liší. Tuto filozofii učil prostřednictvím zpívání svatých jmen Boha. Učil, že svaté jméno Boha je Jeho zvukovou inkarnací a jelikož Bůh je úplný, mezi Jeho svatým jménem a Jeho transcendentální podobou není rozdíl. Zvukovou vibrací neboli zpíváním svatého jména Boha se člověk může dostat do přímého styku s Nejvyšším Pánem, přičemž prochází třemi vývojovými stadii: nejdříve se dopouští přestupků, postupně se očišťuje a nakonec dojde na transcendentální úroveň. V prvním stadiu touží člověk po různých hmotných radostech, ale v druhém stadiu hmotné znečištění zmizí. Když se člověk dostane na transcendentální úroveň, dospěje k nejvytouženějšímu cíli - lásce k Bohu. Šrí Čaitanja učil, že to je nejvyšší dokonalost všech lidských bytostí.

Jógová cvičení jsou určena hlavně k ovládání smyslů. Při ovládání smyslů hraje mysl nejdůležitější roli; proto je nutné ovládnou mysl uvědomováním si Kršny. Vnější smysly, tj. poznávací nebo činnostní ústrojí, vyjadřují hrubé činnosti mysli v souladu s vůlí. Jemné činnosti mysli jsou myšlení, cítění a chtění. Vědomí jedince určuje, je-li osvícený, nebo nevědomý. Jak jemné, tak hrubé činnosti člověka, jehož mysl je poutána ke Kršnovi (Jeho jménům, vlastnostem, podobám, zábavám, prostředí a příslušenství), jsou čisté. Podle Bhagavad-gíty se vědomí očistí upoutáním mysli na Kršnu - rozmlouváním o Jeho transcendentálních zábavách, čištěním nebo navštěvováním Jeho chrámu, díváním se na Jeho překrásnou podobu, nasloucháním o Jeho slávě, jedením jídla, které Mu bylo obětováno, sdružováním se s Jeho oddanými, voněním květin a lístků tulasí Jemu obětovaných, vykonáváním činností, jež jsou v Jeho zájmu atd. Nikdo nedokáže utlumit činnosti mysli a smyslů, ale může je očistit změnou vědomí. Tato změna je popisována v Bhagavad-gítě, kde Kršna vysvětluje Ardžunovi jógu, ve které člověk nejedná kvůli výsledkům. ,,Ó synu Prthy, budeš-li jednat tímto moudrým způsobem, vysvobodíš se z pout činů.`` (Bg. 2.39) Někdy se člověk dostane do situace, kdy jsou smyslové požitky omezeny vzhledem k určitým okolnostem, jako například nemoc apod., jenže to neznamená, že tím ovládne smysly. Pošetilí lidé se snaží násilně zastavit činnosti mysli a smyslů, nebo se jim podají a nechají se unášet vlnami smyslového požitku, aniž by znali skutečný postup ovládání mysli a smyslů.

Usměrňující zásady, pravidla jógy, různé pozice a dechová cvičení prováděná ve snaze odpoutat smysly od smyslových předmětů jsou metody určené pro osoby příliš pohroužené ve tělesném pojetí života. Inteligentní člověk vědomý si Kršny se nesnaží násilně zastavit činnosti smyslů. Spíše zaměstnává smysly ve službě Kršnovi. Nikdo nemůže donutit dítě, aby si přestalo hrát, tím, že ho nechá nečinné. Má-li však dítě možnost jednat na vyšší úrovni, zanechá nesmyslných her. Násilné omezování smyslů osmistupňovou jógou se doporučuje lidem na nižší duchovní úrovni. Osvícení lidé oddaně sloužící Kršnovi automaticky zanechají nižších činností hmotné existence.

Tímto způsobem učí Šrí Čaitanja absolutní vědu vědomí Kršny. Mentální spekulanti se snaží zbavit hmotných pout, ale obvykle zjistíme, že mysl je příliš silná a těžko ovladatelná a že je znovu stáhne ke smyslovým činnostem. Člověku vědomému si Kršny takové nebezpečí nehrozí. Měli bychom tedy zaměstnat mysl a smysly činnostmi určenými k potěšení Kršny a Šrí Čaitanja učí, jak to dělat prakticky. Před tím, než Šrí Čaitanja vstoupil do stavu odříkání (), jmenoval se Višvambhara. Slovo  označuje toho, kdo udržuje celý vesmír a je vůdcem všech živých bytostí. Tento udržovatel a vůdce se zjevil jako Šrí Kršna Čaitanja, aby předal lidstvu vznešené učení. Šrí Čaitanja je ideální učitel, který nám dává poznání o základních životních potřebách. Je nejštědřejším dárcem lásky ke Kršnovi a zdrojem veškeré milosti a štěstí. Podle Šrímad-Bhágavatamu, Bhagavad-gíty, Mahábháraty a Upanišad je Nejvyšší Osobností Božství, je Samotný Kršna, a všichni by Ho měli v tomto věku svárů uctívat. K Jeho sankírtanovému hnutí se může přidat každý. Není potřeba žádných kvalifikací. Kdokoliv se může zdokonalit pouhým dodržováním Jeho pokynů. Ten, komu se natolik poštěstilo, že ho přitahují vlastnosti Čaitanji Maháprabhua, určitě dosáhne životní dokonalosti.